Jsme vzbuzeni již před šestou hodinou. Posnídali jsme zbytky z předešlého dne a dobalili všechny své věci. Po posledním ranním nástupu se vydáváme s Dodem na autobus. Věci nést nemusíme, neboť nám je Golem dovezl na autobusové nádraží v autě s vlekem.
Zbytek vedení s Mácou a Jankem se pustili do dozboření tábořiště, dozabalení všech věcí a úklidu. Poté přijela objednaná Avie, která odvezla většinu věcí do klubovny. Zbytek věcí čekalo na odvoz do Libice k Berkům, kteří nám nabídli jejich uskladnění. Po veškerém jejich převezení se i my unaveni vracíme domů. A tím definitivně zakončujeme náš Tábor zmizelé noci.
Je předposlední den a my musíme věnovat část dne balení. Poslední noc strávíme všichni v mashi, můžeme tedy zbourat nejen všechny tři tee-pee, ale i většinu stanů.
Aby naše činnost nebyla tak jednotvárná, tak jsme své síly vynaložili i na přípravu slavnostního ohně na zakončení tábora.
Na památku každý dostal deku, kterou si mohl sám podle sebe pokreslit. Tento dárek jistě každého nejen zahřeje, ale jak doufáme i připomene hezké zážitky, které si během tábora každý nasbíral.
Stavba paláce je téměř hotova již jen pár kosmetických úprav a sázka je vyhraná. Jaké však bylo naše zděšení, když za námi přišla Kleopatra s prosbou o pomoc, neboť César vida svou prohru, rozhodl se o podvod a s vojskem začal palác ničit. To jsme si nemohli nechat líbit a okamžitě se vydali na cestu, abychom našli schovaný kouzelný lektvar a navštívili ducha, s jehož pomocí jsme měli dostatek síly, abychom se postavili Césarově vojsku a samotného Césara zajali a donutili, aby se sklonil před Kleopatrou a uznal svou porážku. Poté co se nám to povedlo, jsme mohli konečně oslavovat získání samostatnosti pro římské provincie.
Po snězení zeleninové polévky, přistupujeme k slavnostnímu ohni, kde při hře na kytary (každý si mohl zvolit 1 písničku) ukončili tento tábor. Aby to však bylo ještě lepší, připravili vedoucí spoustu občerstvení – nazdobené chleby, ovocný salát, nakrájenou zeleninu a v neposlední řadě též spoustu oříšků, bonbonů, chipsů, perníčků, slepovaných piškotů, popcornu a další. K zapití pak Kofola a Coca Cola.
Po přejedení a zazpívání spousty písniček se odebíráme ke spánku.
Dnešní den pro nás nezačal zrovna nejlépe, náš Druid se pomátl a my jsme se museli vydat za jeho dávným přítelem Amnezixem, abychom ho požádali o pomoc. Ten nakonec naši prosbu vyslyšel, ale byliny potřebné k umíchání léku jsme museli nasbírat my. To však nebylo zase nic snadného, neboť jsme se museli vyhýbat kulím, vysílaných Římany. Avšak nakonec se nám to povedlo a náš Druid opět nabyl rozumu.
K obědu jsme měli fazole s uzeninou. Po poledním klidu jsme zahráli ostatním družinám maňáskové divadlo, které jsme si předchozí den secvičili. Poté jsme se mohli pustit do zdolávání lanových překážek, které pro nás Beruška během poledního klidu připravila. Byli jsme rozděleni na dvě družiny. První, tvořená staršími, šla zdolat provazový žebřík. Ti mladší překonali nízké překážky.
Jakmile jsme všichni úspěšně lana zvládli, pokračovali jsme dalším programem. Starší šli s Veverkou na loď a ti mladší pod Beruščinou taktovkou zkusili základy orientálních tanců. Po nějaké době se role obrátili a menší si šli také zapádlovat.
Po večerním nástupu se všichni bez slibů odebrali ke spánku a ti, kteří již slib mají, se mohli zúčastnit plnění slibů našich 3 členů. Po vlastnoručně zapáleném slibovém ohni složila světluškovský slib Julie a vlčátský slib složil Medvěd a Dan. Poté se všichni ostatní odebrali spát, slibující ještě vyčkali, než dohořel jejich slibový oheň a též ulehli do svých spacáků.
Jako každý den, musíme vstávat v půl osmé. Po protrpění rozcvičky, snídaně a nástupu, nacházíme plakáty ohlašující konání výročního trhu hned po konci našeho poledního klidu. Abychom ho mohli navštívit, musíme mít alespoň nějaké předměty, které bychom mohli nabídnout k prodeji na trhu a doufat, že získáme dostatek peněz pro koupi slovníku, který by nám pomohl vyluštit hyeroglifické písmo.
Po nasbírání lesních plodů – maliny, ostružiny, jahody, sebrání hub a ulovení pár divočáků, jsme dostatečně připraveni na návštěvu trhu. Aby naše čekání na trh nebylo tak dlouhé, každý z nás dostal potřeby na tvorbu maňásků. Ty se nám později budou hodit na secvičení divadla, ještě tento den.
Po obědě a poledním klidu jdeme konečně na trh, kde jsme mohli prodat naše zboží a za utržené peníze koupit buďto něco na zub – chips, čokoládová vajíčka nebo Coca Colu a jiné pamlsky, či zakoupit přívěšek pro štěstí, nechat si vyluštit budoucnost, napsat vlastní báseň a v neposlední řadě zakoupit slovníky. Podle slovníků jsme zjistili, kam máme jít hledat části plánu a také jsme tak hned učinili.
Večer jsme si ještě zazpívali s kytarou a šli spát.
Počasí nám přeje a my se probouzíme do hezkého slunečného dne. Po snídani a raním nástupu se pouštíme do přípravy setoňova hrnce.
S vidinou dobré večeře se všichni okamžitě vrháme do zadaných činností – natrhání kopřiv, vykopání děr, nasbírání kamenů a nanošení dřeva. Postupem času jsme si mohli vyzkoušet všechny tyto činnosti. Mezi tím vždy jedna družina šla do kuchyně, kde se učila správně škrábat brambory. Jakmile bylo vše připraveno, mohlo se začít s rozpalováním kamenů. Během přikládání a čekání, jsme poobědvali párky s námi oškrábanými brambory. Po poledním klidu jsme si každý okořenili a zabalili čtvrtku kuřete do alobalu a upevnili provázkem. Jakmile byly kameny již dostatečně rozehřátý, začali jsme plnit díry – žhavé kameny, kopřivy, kuřata a opět kopřivy, nyní zbývá už jenom čekat.
Poté se jdeme vykoupat. Bohužel po návratu jsme zjistili, že našemu staviteli Neumisovi ukradli plány paláce, proto se je musíme vydat hledat. Samozřejmě zato opět může Podrazimis, proto jdeme do jeho domu. On sám sice doma nebyl, ale od jeho stráží jsme nakonec získali dopisy, v kterých byly zapsány místa ukrytí plánů, bohužel psané v hyeroglifech a těm my nerozumíme.
Je čas vykopat kuřata, bohužel tentokráte se nám kuřata nedopekla, proto jsme je dodělali nad žhavými uhlíky. Přesto všem tato večeře velice chutnala. Pro pokročilejší dobu jsme vykonali povinnou večerní hygienu a za doprovodu pohádky šli spát.
Tento den byl budíček v 7:30. Následovala rozcvička a po rozcvičce byla snídaně. K snídani byla cornflakes s mlékem.
Na ranním nástupu, který byl po snídani, jsme se dozvěděli, že si sami půjdeme nakoupit a uvaříme si oběd. Poté nám Golem rozdal peníze tak, aby na každého vyšlo 20 Kč a vyrazili jsme do Dublovic. Cesta byla dlouhá, zvláště proto, že se malé děti táhli jako smrad. Když jsme se vrátili, začali jsme vařit. Nejdříve jsme měli problém s rozděláním ohně, ale nakonec se nám to podařilo. Jankova družina (SuperX) dovařila jako první a my ostatní jsme začali jíst cca o 1 hodinu později. Následoval polední klid a Veverka na nás udělal podraz, že nám nedal sladkosti.
Po poledňáku jsme hráli hru, ve které šlo o přestěhování posvátného dřeva na stavbu svatyně. Po hře jsme zdobili květníky mozaikou z dlaždiček. Následovala večeře, ke které byla krupicová kaše.
Poté byl večerní nástup. Na něm se řešilo mnoho věcí (např. Michal). Večer pokračoval hrou na kytaru u holek v teepee a sladkým spánkem.
Ráno jsme se probudili do krásného letního dne. K snídani jsme měli koláčky – ty den předtím upeklo vedení, zatímco jsme hráli hry. Byli moc dobré.
Poté jsme šli hledat vzácné kameny, ale bohužel se nám to nepodařilo. Když jsme přišli do tábora, začalo pršet a dozvěděli jsme se, že Martin odjíždí, protože měl psychické problémy. K obědu byl smažený sýr s kaší a zelím. A polévka byla pórková. Následoval polední klid. Potom jsme šli s Dodem pro vodu. Při cestě jsme našli ty vzácné kameny. Když jsme přišli do tábora, tak jsme hrály Bingo, mě to moc nebavilo, ale to už je věc názoru. Pak byla svačina, k ní byla paprika. A po svačině jsme hráli vybíjenou, a také přišel na návštěvu Fedra.
A zas byla večeře, k ní byly topinky se sýrem, byly moc dobré. Po úklidu celého tábora jsme si mohli jít poslechnout pohádku o Idefixovi nebo horor o vražedném fotoaparátu. A hned do spacáku.
Ráno jsme se probudili, měli jsme nástup. Zjistili jsme, že je dnes den NARUBI a rádcové družin se pro dnešek stali vedoucími, ti zas vytvořili pátou družinu, Lenochody.
Aby měli rádcové nějaký čas na přípravu programu, vyrazili ostatní s Veverkou a Mobi hledat casche. Po návratu jsme dostali zmrzlinu a k sváče file s chlebem. Pak jsme si házeli s kroužkem. Následoval oběd a poledňák s vydanými sladkostmi, mohli jsme hrát různé hry – Metro, Carcassone, atd.). Po poledním klidu jsme hráli hutututu a šli se vykoupat. Po návratu jsme stihli ještě vybíjenou a navečeřeli se – chléb s tvarohovou pomazánkou.
Večer si naplánovalo naše dnešní vedení noční hru, avšak kvůli oslavám v Příčovech a potulujících se opilců byla hra zakázána.
Probudili jsme se do krásného zimního dne. Byli Vánoce, čas svátků, dárků a chvíle být s přáteli a rodinou. A hned první dárek byl krásný, nebyla rozcvička a budíček byl posunut. Následovala snídaně, kukuřičné lupínky s kakaem. Byl nástup, služby šly vykonávat své práce a ostatní vyráběli dárky (Ježíšek pořád existuje).
Čekala nás svačina a služba také šla vyrábět pro kamarády dárky. Hráli jsme hry a tvořili blbosti až do oběda. Ke kterému byli brambory s tvarohovou pomazánkou. Po obědě byl odpočinkový program, neboli polední klid. Čekalo nás pádlování s naší krásnou loďkou lpo našem krásném rybníku v tak deštivý dne. Když se obloha vyjasnila, šli jsme se vymáchat do rybníka, abychom nezatouchali před tou velkolepou večeří. Vysoký stres, dokončování dárků a únava nás dohnali až k tomuto Vánočnímu večeru (léto).
Šli jsme do mashe, kde byl ozdobený vánoční stromeček, dárky od Ježíšků. Byl výborný bramborový salát s rybou, na který dodnes vzpomínáme. Zazpívali jsme si vánoční písně, rozbalovali jsme dárky. Poté jsme se odebrali k večerní hygieně a šli spát.
Ráno jsme se probudili do slunečného dne. Toto počasí bohužel nevydrželo celý den. Po budíčku byla rozcvička a následovala snídaně. K snídani jsme měli kakao a rohlík s máslem. Na nástupu byla opět jako vždy velká sranda. Terce nešla vytáhnout vlajka a Berušce se převažoval špalek se sekerou.
Následovala práce v táboře a potom hra – Game book. V této hře šlo o zjištění, kdo a kam unesl Neuminise. Když jsme to všichni zjistili, měli jsme oběd, ke kterému byla polévka a čína s chlebem. Po obědě byl polední klid. O poledním klidu Dodo učil pár dětí nové písničky, jelikož jsme v táboře neměli ani kupku pitné vody, musel toho Dodo brzo nechat a jít pro ní. Když se vrátil, pršelo, a tak jsme hráli v mashi deskové hry. Po dešti následoval boj proti Římanům, kteří uvěznili Neuminise. Bojovali jsme asi 1 hodinu, ale Neuminise jsme zachránili. Po bitvě jsme dělali práci v táboře.
Následovala večeře, ke které byl chleba se sýrem. Na nástupu nás opět pobavila Beruška se sekerou a potrestali jsme Michala za neslušné chování a čuňárny (hodil bobek na cestu k latrínám), které udělal.
Po nástupu následovala noční hra, při které jsme sbírali kouzelné byliny do lektvaru. Hra byla pěkná, hezky vymyšlená a zábavná. Po hře jsme si šli lehnout, ale někdo nás tu otravoval, a tak Golem, Veve a Dodo si hráli s petardami. Potom nás cizí návštěva nejspíš opustila a my šli spát. DOBROU NOC.
Ráno jsme vstali s Golemovým křičením. Vyběhli jsme ze stanů. Golem byl naštvaný, protože Přezdívka nezvládl svoji noční hlídku – nechal pohybovat přepad po celém tábořišti. My jsme ho doprovodili k rybníku a hodili ho tam. Vrátili jsme se do tábora a tam jsme se dozvěděli, že i zbytek družiny musí válet sudy v mokré trávě a všichni jsme ho chtěli za to „zabít“. Nebyli jsme však sami, stejný trest dostali dva z nás, za zničení plachty na tee-pee repelentem.
Pak jsme se převlékli a nasnídali, byli cornflakes s mlékem. Poté šli starší na výlet, mladší zůstali v táboře. Když se starší vrátili z výletu, čekala na ně večeře v podobě rizota.
Před spaním bylo čtení, pro mladší o Idefixovi a pro starší horor o vaně. A poté se šlo spát.
Zapsala: Sluníčko Ze družiny: SuperX
Mladší
Po nástupu šli velký na výlet. K svačině jsme měli sušenku. Pak jsme sekali dřevo na oheň, na kterém jsme uvařili oběd – čínskou polévku. Mezi tím jsme psali dopisy domů, jelikož to všichni neudělali. Po obědě následoval poledňák a po něm jsme se šli koupat, vedoucí zkoušeli, jak kdo umí plavat, pak jsme si hráli s míčem.
V táboře jsme si pak házeli s létajícím kroužkem. Poté jsme si dali k večeři rizoto.
Zapsali: Krtek a Přezdívka Ze družiny: SuperX
Lístečky zanechané přepadem
Um um kvárum, um um kvárum, karara, chichichi! Um um kvárum, um um kvárum, karara, chichichi! PŘÍBRAM DRUHÝ – V NOCI TUHÝ!
Co to třese celým stolem? To se kolem prohnal Golem! Honem běží dále polem a končí to karambolem!
Dodo bere kladivo, to zas bude nakřivo! Hřebíků je ale dost, ohýbá je pro radost.
Vojířovic Maruška – to je přece Beruška. Skautka jak se patří, jako její bratři.
Na píšťalku píská Mráček, to je tedy pěkný ptáček. Zdá se trochu podrážděn, když je tábor shromážděn.
Dobře známý fakt o Mobi – vídáme ji často v Obi. Leccos si tam kupuje… když se to s ní rýmuje.
Veverkova partnerka – to je FISKARS sekerka. Když se blíží večerka, partnerkou je likérka.
V úterý ráno jsme se probudili do krásného slunečného dne (konečně!). Po budíčku následovala rozcvička, a po ní snídaně, ke které byly chleby s pomazánkovým máslem. Poté nám Panoramix (bratr Mráček) oznámil, že půjdeme navštívit Kleopatru, a tudíž jí máme vymyslet a zhotovit nějaký dárek. Po nějaké době jsme se po družinách dostavili ke královně Kleopatře, abychom jí předali své dary a poprosili jí, jestli bychom nemohli pomoci jejímu staviteli Neumisovi se stavbou paláce. Ta všem odpověděla, že nám to povoluje, ale běda tomu, kdo to nestihne do daného termínu. Ten se prý seznámí s jejími kočičkami blíže (zevnitř). Potom následovalo papání, což bylo kuřátko na paprice. Když jsme se najedli, započal polední klid. Po něm družinky batikovali trička a postupně chodili do pyramidy. Když jsme všichni navštívili pyramidu, šli jsme si vymáchat svá nabatikovaná trička do rybníčka.
Následovalo volno, po kterém byla večeře. K večeři jsme měli šišky s mákem. Po večeři byl nástup a pak bel VEEELKÝÝÝ oheň, jenž se připravoval téhož dne odpoledne. U ohně nám strejda Standa (Golem) vysvětloval zásady k velkému táborovému ohni a ptal se nás, co se nám na táboře líbí a nelíbí. U ohně se všichni MÓÓÓC dobře bavili a potom následoval DLÓÓÓUHÝÝÝ spánek až do rána. DOBROU NOC =D!
Probudili jsme se do krásného, letního, zataženého dne. Hned ráno jsme měli rozcvičku, kde každý předvedl svůj cvik. Potom následovala snídaně: chleba s marmeládou a čajem. Na nástup jsme dorazili všichni. Dopoledne každá družina připravovala svou loď k vyplutí do Egypta, už jen dokončení běžných prací a mohli jsme vyplout. Před cestou dostáváme svačinu a mohli jsme vyplout. Začal závod o čas.
Odpoledne jsme propluli nebezpečnou cestou. Po celý zbytek dne se členové družiny museli držet u lodi. I dobrou večeři jsme absolvovali u lodi. Po dalším společném plavení Druid objevil, že se blížíme k Egyptu díky majáku, jenž již byl na dohled od nás. Co nejrychleji jsme se k němu měli dostat. Bohužel měli jsme smůlu a v naší cestě se vyskytla hromada Římanů. Naštěstí všem z nás se podařilo kolem nich proplout bez větších ztrát. Dopluli jsme do přístavu, kde jsme zakotvili, opustili palubu a museli přespat mimo město, protože brány města byli již v tuto noční hodinu zavřené.
Vstávali jsme v 7:30 do nádherného slunečného dne (pršelo) a začal den rozcvičkou. Po rozcvičce jsme si šli vyčistit zoubky a šli na snídani. K snídani bylo müsli s mlékem. Nástup byl v mashi, jelikož dále pršelo. Na nástupu jsme se dozvěděli mnoho důležitých věcí k nástupu (např. jak se stojí při pozoru). Následovalo bodování stanů, které nedopadlo tak, jak jsme mysleli. Potom jsme dělali podlahy pod kufry.
Na nějakou dobu jsme šli sbírat chrastí na oheň. Při příchodu do tábora jsme zjistili, že tábor obsadili Římané, a tak jsme je vyhnali. Následoval oběd, ke kterému byla polévka a čočka s vajíčkem. Po obědě byl polední klid do 15:00. Po něm jsme se rozdělili dle věku, děti do 12 let, šli zpívat a ostatní šli hrát hru o pralese.
Následovala večeře, ke které byli špízy, dělané na ohni. Po večeři následoval večerní nástup, a pak byla hra (opakovali jsme vše po Klíšťákovi). Pak jsme šli po pohádce spát.
Zapsali: Matěj a Tselmun Ze družiny: Cink-pink-kink-tink-X
Sešli jsme se na autobusovém nádraží v Příbrami. Ještě před odjezdem Golem dovyřizoval nějaké úřední věci s rodiči. Poté jsme se rozloučili s rodiči a nastoupili jsme do autobusu. A začalo pršet. Celou cestu pršelo také. Pak jsme vystoupili v Sedlčanech. A šli jsme na tábořiště, které už bylo postavené, protože vedoucí ho stavěli týden před začátkem tábora.
Všichni jsme byli úplně mokrý a ani na tábořišti nepřestalo pršet. My jsme si vybalovali a převlékali. A ještě jsme trochu odpočívali. Poté jsme byli rozděleni do družin a uvedeni do celotáborové hry. Naším úkolem bylo pomoct Kleopatře, vyhrát sázku s Césarem, tedy postavit za velmi krátkou dobu palác. César by poté musel dát svobodu všem svým podrobeným kmenům.
Jako večerní program jsme zpívali za doprovodu kytary. Po nějaké době malé děti si šli poslechnout pohádku o Idefixovi, kterou četla Beruška. A pak si všichni šli vyčistit zuby, a poté šli spát. Už tuto noc byli noční hlídky, hlídala družina Máci. Tato noc byla poklidná a myslím, že na první táborový den, to je dobré.
