Družinová výprava Medvíďat a Rosomáků do Rožmitálu pod Třemšínem - 8.-9.1.2016

Tak a máme tu první víkendovou akci v roce 2016. Pandy již měly vícedenní družinovou výpravu v prosinci, tentokrát je tedy řada na Rosomácích a Medvíďatech. Máme chvíli před půl čtvrtou odpoledne a tak se scházíme na autobusovém nádraží v Příbrami. A kdo všechno? Zuzanka, JáChci, Vítek, Maruška, Hihi, Kitty, Lada, Táňa, Tobík, Lukáš, Kivi, Anička, Roseanne, Petr, Beruška a Golem. Nejprve je nutné zařídit nezbytné odjezdové formality a poté přichází první výzva – pokud uneseš všechny své věci bez pomoci rodičů, můžeš si je vzít a naložit je do auta… Jede nás hodně a autobusy do Rožmitálu bývají dost plné, tak aby nebyly problémy s řidičem, pojedou batohy s Golemem autem. Těsně před odjezdem autobusu přichází ještě Botička, jejíž rodiče nás upozorňují na „nějaké skauty na vlakovém nádraží“. Beruška tedy ještě vyzvedává Tomíka a Sběrdu, jejichž rodiče si popletli místo odjezdu. Nakonec se všichni skládáme do autobusu a odjíždíme do Rožmitálu…

Po příjezdu do Rožmitálu se přesouváme z nádraží do klubovny, před kterou po chvíli doráží auto s věcmi. Od Rožmitálských skautů máme zapůjčený celý barák, nejprve se tedy přezouváme a poté si jdeme do patra do sálu rozbalit „zabrat“ místa na spaní a vybalit večeři. V jedné ze zdejších kluboven ještě doprobíhá páteční schůzka, tak je nechceme příliš rušit. Večeříme v dolní klubovně, kde již dnes také jedna schůzka proběhla a tak jde o jedinou vytopenou místnost v objektu. Při návratu nahoru nás čeká překvapení – v kamnech již hoří oheň, ale bude nutné ho docela dost nakrmit, než budeme moct hupsnout do pyžam. Dovybalujeme věci, jdeme přinést z dřevníku várku dřeva a Golem s Petrem se snaží vytopit nejen sál, ale také dolní chodbu, přes kterou se chodí na záchody a k umyvadlům. Poté nás již čeká zábava, kterou nám Beruška s Roseanne slíbily již v prosinci. Začíná pyžamová párty…

Na stole máme připravené dobroty (lupínky, popcorn, bonbóny) a vedoucí pouští písničky pro dětskou diskotéku. Výběr je poměrně pestrý a zároveň tu nejsou Pandy, takže se nestydíme a baví nás tancovat :) Mezitím stíháme také módní přehlídku a hlasování o nejlepší pyžamo a poté přichází na řadu svítící tyčinky, se kterými se dá nejen blbnout, ale dají se s nimi sestavovat také „barevné molekuly“.

Čas se již ale pomalu nachyluje, musíme si vyčistit zoubky a před námi je ještě pohádka na dobrou noc – Ledové království. S daťákem je to jako v kině, u kterého ale pomalu usínáme. Golem ještě na začátku noci přikládá, tak nám zima určitě nebude.

A máme tu sobotní ráno. Krátce před osmou hodinou je na čase vstávat a sbalit si věci, abychom se mohli nasnídat a jít ven. Postupně to všichni zvládáme, k snídani si dáme cornflaky s mlékem a poté se již teple oblékáme a vyrážíme do města. Venku to docela klouže, ale aspoň nám na dnešek vydržel sníh. Míříme k zámku a cestou nás čekají některé drobné úlohy – třeba zjistit, komu je zasvěcen zdejší kostel, po kom je pojmenována škola a kde jsme na mapě okresu Příbram. A dozvídáme se třeba to, kdo to byl J. J. Ryba.

U zámku nás čeká první hra – sněhová vánice. Poté se posunujeme dál, ale je to poněkud komplikované, protože ve dvojici jen jeden z nás vidí kvůli sněhu… Abychom se dostali dál, tak také překonáváme jednu stromovou soutěsku, což jsme ale všichni úspěšně zvládli.

Dostáváme se až na pole nad zámeckým rybníkem, kde máme čas na to, abychom si postavili vlastní Olafy. Pravda – ti naši se nejen nehýbají a nemluví, ale také jsou o poznání menší. I tak stojí ale aspoň za fotku a také za nějaké bodíky do bodování. Pokračujeme v cestě, prohlížíme si zvířectvo na zdejší farmě a poté se vracíme zpět do města a trochu jinou cestou jdeme zpět ke klubovně. Ještě před příchodem ale „navštěvujeme“ altánek u další zdejší vodní plochy, abychom si vytvořili skupinovou fotku z výpravy.

Po příchodu do klubovny se převlékáme do suchého oblečení, dáváme si ke svačině „spláclý Olafův nos“ a chvíli na to také oběd. Špagety všem chutnaly a zanedlouho poté nezbývá nic jiného, než uklidit své věci, zamést, umýt nádobí a poté se obléct k odchodu na autobus. Nakládáme věci k odvozu a poté se přesunujeme na autobusové nádraží, kde je ale poměrně živo. Nakonec jsme rádi, že jsme se do autobusu vešli. Zanedlouho jsme v Příbrami, kde zakončujeme výpravu tradičním pokřikem a po rozebrání batohů se rozcházíme domů.

Schůzky
Klubovna
Pro členy
Skautský letní tábor
2016
Kronika
Fotky
Pro veřejnost