Máme sobotu 8. listopadu 2025, krátce po 8. hodině ráno, a vyrážíme na výpravu! Kam? No přece do školky! A tentokrát nás jede opravdu hodně.
Nejprve jsme se zbavili batohů, které pojedou až na místo, a poté se již postupně skládáme do autobusu směr Dobříš. A zanedlouho už jsme tam a jdeme se trošku rozhýbat. Bohužel k tradicím této výpravy patří také to, že je zima a dopoledne fakt velká mlha a neminulo nás to ani dnes. Na Dobříši jsme si tedy v parčíku vedle náměstí trochu zaběhali a Golem vyráží na nákup zásob.
Ještě kousek přesunujeme autobusem, tentokrát na Budínek. A všude je zas mlha… Ale víme, kam jdeme, takže bez problémů nacházíme prostory dětské skupiny Čáp, kde budeme bydlet. Jen si tedy ještě „musíme“ trochu pohrát s obřím venkovním legem a prohlédnout si zdejší zvířecí spoluobyvatele. Na závěr našeho pobytu venku ještě předáváme dárek Berušce, která dnes slaví své narozeniny. A na oslavu si každý dáváme něco málo sladkého.
Zabydlujeme se, dáváme si puding ke sváče a poté se můžeme vrátit o pár let zpátky. Prodáváme v obchůdku, stavíme si věž z kostiček, hrajeme si s plyšáky… No a co, každý z nás je přece pořád trochu malým děckem 😊 Ale došlo i na hry venku – trochu závodění, dostávání se z kruhu…
K obědu jsme si dali polévku a poté párky v rohlíku. Ty jsou na výpravě na Budínek tak populární, že se někteří z nás ptali již na minulé schůzce, jestli opravdu zopakujeme i tohle. A po obědě a chvíli „klidu“ se postupně oblékáme, vybalujeme lampiony a vyrážíme na delší pobyt venku. Budínek totiž není jedinou obcí, kterou chceme navštívit.
11. listopadu budou mít svátek všichni Martinové a v rámci oslav svátku sv. Martina se v Dalekých Dušníkách pořádá pohádkový lampionový průvod. Loni jsme se na něj přišli podívat poprvé a pohádka o Růžence ze Třech bratrů se nám líbila. Letos to tedy zkoušíme také. Není to až tak daleko, tak vyrážíme normálně pěšky a ve správný čas už jsme připraveni u fotbalového hřiště. Připravujeme si lampiony a za chvíli už se začíná něco dít…
Tentokrát se nesetkáváme s králem, ale s loupežníkem, drvoštěpem a poté také se sultánem a jeho dcerou. Ale dopadlo to dle očekávání, po procházce po obci jsme došli až k zarostlému paláci, kde nám Lotrando s Drncem vykáceli nadbytečné křoví a Lotrando se mohl zamilovat do své Zubejdy.
Po průvodu jsme si dali u hasičárny připravený teplý čaj a okusili jsme také něco na zub. A po posezení u ohýnku jsme zdejší zakončili shlédnutím fireshow. Ale připozdívá se, tak je na čase vydat se na cestu zpět na Budínek. Tentokrát již bez lampionů.
Cesta nám utekla celkem rychle. I přes trochu blbnutí pár starších kluků jsme se nikde neztratili a dorazili jsme na místo. Po nalezení klíčů se můžeme vrátit zpět do školky na Budínku, kde se převlékáme do suchého oblečení a budeme chystat večeři. A v mezičase si připravujeme také večerníčkové scénky.
Vaření se ukázalo být lehce komplikovaným, neboť tu aktuálně není ani jeden větší hrnec. I tak jsme ale úspěšně připravili spoustu rizota a nacpali si břicha. Poté jsme shlédli připravené scénky a ještě si popovídali a donacpali se pokpornem od Berušky. Nyní si jen ustlat, vyčistit si zuby a když to stihneme dostatečně rychle, tak nám ještě Golem poví pohádku. Schválně, jestli bude opět trochu strašidelná? …
Vstávat a cvičit! A proč? No protože je ráno a jsme všichni tak trochu „zkrácení“. Dnešní nedělní rozcvička je v duchu závodů žížalek ve spacácích a poté pomalého protažení. Ale zkrácené svaly umí trochu potrápít… Za „odměnu“ si ještě zaskáčeme do hory ze spacáků a můžeme postupně balit a připravovat se na snídani.
Po snídani nás čekal ještě úklid, dobalení se a také slavnostní předání šátků. Tentokrát nás bylo víc, kteří buď byli poprvé na přespávací výpravě, nebo si zasloužili výměnu žlutého šátku za modrý.
Nakládáme věci, přesouváme se na autobus a poté opět s přestupem na Dobříši jedeme zpět do Příbrami, kde si pro nás postupně přicházejí rodiče.
Zapsal: Golem