Již několik táborů za sebou jsme strávili v těsné blízkosti koníků. Letos nás čeká tábor jinde, ale rozhodli jsme se, že se za koníky podíváme při naší červnové výpravě.
Sešli jsme se v sobotu 20. června 2026 chvíli před 10. hodinou u Billy na Drkolnově. A kdo všechno? Sonic, Žabák, Bagr, Gita, Čajík, Romča, Bezbotka, Róza, Prskalka, Beruška a Golem. Zbavili jsme se batohů a po chvíli nastoupili do autobusu směr Dobříš. Tedy až na Golema, který se ještě vydal na nákup zásob a připojí se k nám na Dobříši…
Po vystoupení na Dobříši jsme se nejprve vydali na prohlídku zvěřince ve zdejším zámeckém parku a poté jsme se přesunuli k Lidlu, kde jsme se setkali s Golemem a dali jsme si také první dnešní svačinku. S ohledem na počasí padla volba na zmrzku.
Po pauze jsme se vydali cestu na Starou Huť. Kolem tábořiště vede naučná stezka o Karlovi Čapkovi místně nazývaná „Dášenka“ – a právě na tu se chceme dostat a projít si alespoň její kousek. Je opravdu horko, tak cestu přerušujeme pravidelnými pauzami, ale jinak nám to jde fajn. Popravdě – s ohledem na počasí jdeme bez batohů…
Kousek od tábořiště začalo v dálce trochu hřmít a zatahovat se – jsme tu tedy právě včas. Ujímáme se batohů a pouštíme se do stavby přístřešků. Káča nám nechala spoustu prostoru v zadní ohradě, tj. vybíráme vhodné místo se stromy vhodnými ke stavbě a můžeme jít na to. Tdy ještě stíháme sníst sváču z doma a hned potom… Stavíme přístřešky hned 3 – pro holky, pro kluky a pro vedoucí. Stihli jsme to před prvními pořádnými kapkami, takže minimálně batohy (a ideálně i my) budeme v suchu.
Počasí nám zatím přeje, po zabydlení se si dáváme další větší sváču a poté se jdeme trošku zchladit. V Kocábě není úplně moc vody, ale nacházíme vhodné hlubší místo a tak je čas na cáky cáky.
Po převlečení se se vydáváme na dřevo na oheň na večeři. Budeme vařit rýži a na to nám sluníčko asi stačit nebude. Jenže po přinešení zásoby dřeva se nám začíná poněkud kazit počasí. Je tedy potřeba otestovat naše obydlí v praxi – na necelou hoďku se schováváme před deštěm. Ale zase máme čas na pauzu a na to trochu si pokecat. (A nebo v případě obydlí holek také dělat trošku bordel 😊.)
Naštěstí šlo jen o větší přeháňku. Přišly nám trošku děsivé zprávy o velkých kroupách a silném dešti v Příbrami i na dalších místech v okolí, ale nám se to naštěstí vyhnulo. Když už jen trošku kape, vylézáme ven a dělíme se na menší skupiny. S Káčou totiž máme domluveno, že tentokrát nebudeme koukat na koníky jen přes ohradu, ale vezme nás přímo do stáda. Postupně se u nich tedy střídáme a dozvídáme se o nich spoustu zajímavých věcí. Ostatní v mezičase vaří véču. Připravili jsme si rizoto.
Po večeři si vaříme ještě čajík a poté je na čase si připravit věci na spaní. Večer si ještě povídáme u ohně, Golem nám poví pohádku a poté se jdeme uložit a spinkat.
A spalo se nám opravdu dobře. V noci tu bylo až nezvykle teplo, ale jsme pod stromy a tak se nám dobře spí i k ránu, kdy by nás jinak na volné louce dávno vytáhlo slunce. Takhle nás budí Golem s Beruškou, přičemž se musíme pustit do balení. Již na nás čeká čaj k snídani, ke kterému si dáváme nějaké to sypání s mlékem. Dobalujeme batohy, uklízíme a budeme se postupně muset vydat na cestu.
Máme tu další opravdu horký den. Tentokrát ale již nepotřebujeme obří zásobu vody, a tak jdeme normálně s batohy na zádech. Naše cesta vede zpět na Dobříš, ale využíváme toho, že autem se tam nyní moc nejezdí kvůli rekonstrukci mostu – jdeme si ho tedy prohlédnou z blízka (tedy ze spodu).
A jsme na Dobříš, kde se usazujeme v parku u náměstí. Beruška nám připravuje tousty s pomazánkami a zeleninou k obědu a Golem mezitím vyrazil pro auto, kam zase naložíme batohy, aby s nimi neměl řidič autobusu zbytečně problém. A jedem do Příbrami…
Po příjezdu do Příbrami nás ještě čeká překvapení v podobě zmrzliny a poté se rozcházíme za svými rodiči.
Zapsal: Golem