PÁTEK
Na páteční sraz u klubovny v 17:00 hodin dorazili: Golem, Beruška, Klíšťák, Kotě, Radanka, Houba a Davídek. Většinu ostatních bohužel skolila nemoc.
Po nákupu zásob v Bille jsme se vydali přes Vysokou Pec a poté Bohutín do Lůmků. Když jsme dorazili na cílové místo, už byla tma. Po večeři, kterou jsme si přinesli z domova, jsme se společně dali do tvorby přístřešku, kde jsme zanedlouho složili hlavy a nechali se odnést do říše snů.
SOBOTA
Ráno nás bohužel neprobudilo vycházející slunce, ani švitořící ptáčci. Místo toho jsme museli zůstat schováni pod přístřeškem, neboť začalo pršet. Aby nám čekání na hezčí počasí lépe utíkalo, vymyslel si každý z nás příběh, který pak ostatním pověděl. Potvrdilo se, že i když jsme na začátku měli stejné postavy, se stejnými charaktery, naše příběhy se nakonec vyvíjeli naprosto odlišně.
Naštěstí se počasí umoudřilo a my jsme mohli jít rozdělat oheň, abychom mohli uvařit čaj ke snídani, ke které jsme měli chléb se sýrem. Někteří si to vylepšili na topinky se sýrem. Po snídani následovalo množství her, při kterých jsme se mohli naučit pohybování do svahu, ale též z něj. V tu chvíli za námi dorazil Mráček, který kvůli jiným povinnostem nemohl vyrazit s námi již v pátek. Trénink jsme po obědě, ke kterému jsme si společnými silami na ohni připravili čínu s rýží, zúročili při závodu. Pak si naši nejmladší účastníci výpravy vytvořili domeček z přírodnin, na konci se do něj všichni pohodlně vešli.
K večeři jsme si připravili těstoviny s tvarohem. U ohně zazpívali několik písniček, zahráli divadlo, pochutnali si na džusu a ulehli ke spánku.
NEDĚLE
V noci se nám krásně spalo, ale jen do té doby, než nás probudil zlověstný smích a kletba černokněžníka. Ten se rozčílil, že jsme bez dovolení vstoupili na jeho území a utábořili se tam. Za tu opovážlivost na nás seslal kletbu, díky které bychom již ráno nemohli místo opustit. Jelikož se nikomu z nás nechtělo zůstat v Lůmkách navždy, rychle jsme se sbalili, uklidili tábořiště a vydali se na cestu do Příbrami. Nakonec se nám, i přes neustálé pronásledování povedlo z místa uprchnout a najít nové útočiště pro dospání přerušené noci kousek od Příbrami.
Ráno jsme vstali o něco déle, přece jen nás noční přesun trochu unavil. Dali jsme si rozcvičku a nasnídali se chleba s paštikou. Sbalili jsme všechny své věci a došli ke klubovně. Bohužel nás na cestě opět překvapil déšť, přesto jsme si zahráli i několik her a procvičili svou důvěru vůči ostatním kamarádům.
U klubovny jsme si pochutnali na svačině – piškoty slepované marmeládou a zahráli si fotbal. Poté pro nás již přišli rodiče a my se museli rozloučit.