Výprava do Protivína - 4.-5.5.2019

Výprava do Protivína 4.-5.5.2019

Tak jsme měli další „spací“ výpravu, během které jsme se podívali do Protivína, ale vlastně také někam na konec 2. světové války. Sešli jsme se v sobotu 4. května 2019 před půl devátou dopoledne na vlakovém nádraží. I přes nepříliš hezké počasí a příslib celovíkendového deště a možná i mrazu vyrážíme v počtu 13 členů vstříc novým zážitkům.

Na nádraží bylo dost plno, protože v Berouně se konaly hrnčířské trhy a tak tam vyrážela spousta lidí. My jsme ale jeli přesně opačným směrem a tak jsme měli ve vlaku místa dostatek. Navíc jsme zvolili rychlík, takže za hoďku už jsme vystupovali na nádraží a rovnou se vydali směrem ke zdejším skautským klubovnám. U těch už na nás čekala jedna ze zdejších vedoucí s klíči, a tak jsme se bez zmoknutí zvládli i ubytovat. Dali jsme si sváču a Golem s Mráčkem došli do krámu pro nákup. Poté jsme se rozdělili do dvou týmů a jako první úkol nás čekala tvorba živých obrazů za použití přírodnin.

Nechtěli jsme ztrácet cenný čas „bez deště“ a tak jsme si k obědu vybrali párky v rohlíku. Poobědvali jsme na terase u klubovny a poté jsme vyrazili zpátky na náměstí. Naším dalším cílem byla návštěva „Památníku města Protivín“. Pod tímto podivným názvem se ve skutečnosti skrývá fajn pobočka Prácheňského muzea, ve kterém nás navíc přivítala hodná paní průvodkyně, která nám nabídla, že nás provede celou expozicí a budeme ji tak mít s výkladem. Této možnosti jsme rádi využili a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí jak v expozici o zvířatech, tak také v části věnované Protivínu. Překvapilo nás také velké množství interaktivních prvků, které jsme si mohli sami vyzkoušet a prozkoumat. A nakonec jsme si nasbírali razítka vyluštěním nabídnutých „Muzejních pasů“. Ani jsme se nenadáli a po půldruhé hodině jsme muzeum opustili. Venku v tu dobu tak trochu pršelo, ale přestalo chvíli před tím, než jsme vyšli ven.

Vraceli jsme se na ostrov, na kterém jsou zdejší klubovny, a prohlížíme si koryto Blanice. Záhy jsme se však dozvěděli, že se nám během cesty stala podivná věc. Nějak jsme se propadli časem o 74 let zpátky. A protože máme začátek května, blíží se právě konec války. Budeme se tedy muset během výpravy vypořádat se stahujícími se vojenskými vozidly a zařídit, aby se nikomu z nás nic nestalo.

Nejprve jsme museli najít zbraně poschovávané v okolí partyzány (kterým se ale vybírání jejich skrýší příliš nelíbilo) a poté jsme se snažili zastavit první z tanků. Úplně se nám to nepovedlo, ale aspoň jsme zvládli zachránit dva z nás, kteří se k němu přiblížili příliš blízko a byli zranění. Jen jsme je pak museli dopravit zpátky do klubovny. Sice už zas trochu začínalo pršet, ale moc mokří jsme nebyli. Tedy až na boty.

V klubovně jsme zatopili v kamnech, dali sušit mokré boty a mezitím nám dorazila zpráva od spojenců. Ale kupodivu neznají ani maily, ani SMS, tak nám dorazila v morseovce. Úspěšně jsme ji ale zvládli rozluštit a i odpovědět. A tak jsme se dozvěděli, že hlavní vlna vozidel dorazí až v neděli ráno. Pak jsme věnovali trochu času hraní deskových her, až nastal čas pro vaření večeře.

Na vaření jsme se přesunuli do další, větší klubovny, ve které se dal dobře umístit hrnec na kamna. Do přípravy jsme se aspoň trochu zapojili všichni, a tak jsme měli za chvíli hotovo. Po večeři jsme si ještě procvičili naši všímavost pro společné hře a poté už byl čas jít si připravit prostor na spaní. Na noc jsme se rozdělili, Medvíďata a Rosomáci si s Beruškou a Golemem ustlali v místnosti, kde už jsme měli batohy, Pandy se s Mráčkem a Houbou odstěhovaly do vedlejší klubovny. Před spaním si ještě Medvíďata a Rosomáci poslechli 2 pohádky a pak už jen - chrr…

V neděli jsme vstávali v půl osmé ráno a rovnou jsme se dali do balení batohů. Posnídali jsme a poté jsme se rozdělili. Pandy s doprovodem se vydali na výlet po okolí. Medvíďatům a Rosomákům místo toho dorazila další morseovková zpráva – tentokrát ale jen v podobě zvukových signálů. Získali jsme také 2 kopie mapy a popis cesty k místům, na kterých by se mohly vyskytovat nepřátelské jednotky. Střídaje se v navigování jsme se tedy na daná místa vydali a vždy se na něm snažili poznamenat, co je na daném místě důležitého. A na části z nich jsme uspěli a povedlo se nám zajmout několik vozidel. S pocitem úspěchu jsme se vydali zpátky ke klubovnám, ale u nich na nás čekal ještě tank, který jsme se neúspěšně pokoušeli zlikvidovat již o den dříve. Střelba v závěrečné bitvě nám moc nešla, ale nakonec jsme přeci jen uspěli. Dokonce jsme poté obdrželi zprávu o tom, kde si můžeme získat odměnu za naše snažení. K jejímu hledání se k nám už připojily i právě přicházející Pandy.

Poobědvali jsme, uklidili v klubovnách a museli jsme se vydat na nádraží. Cesta zpět nám uběhla výrazně rychleji, než o den dřív. Odložili jsme si batohy a během čekání na vlak jsme stihli předat Šimonovi žlutý šátek za absolvování první spací výpravy, vyfotili se a došlo také na několik her.

Pak už došlo jen na naskládání se do vlaku a vyrazili jsme k domovu. Vešli jsme se do dvou kupéček, přičemž Pandy s Mráčkem a Houbou si cestu zpříjemnili hraním Prší a my ostatní jsme celou cestu hádali pohádkové postav.

Zapsal: Golem

 

Schůzky
Klubovna
Pro členy
Skautský letní tábor
2019
Kronika
Fotky
Pro veřejnost