Výprava s draky k Drakům 9.-10.4.2022

I když to tak při dnešním ranním pohledu z okna přes sněhovou nadílku není moc vidět, máme tu už jaro a do Velikonoc zbývá sotva týden. A vydáváme se na další výpravu, tentokrát s tajemným názvem „s draky k Drakům“. Naším cílem jsou Daleké Dušníky.

Scházíme se v sobotu 9. dubna v půl deváté ráno na autobusové zastávce u II. polikliniky. Počasí se postupně umoudřuje, ale i tak se zbavujeme batohů, které nakládáme ke Golemovi do auta a nastupujeme do autobusu, který nás odváží do Obořiště. Odtud nás čeká menší procházka, při které se vydáváme směrem k cíli naší cesty. Batohy mezitím doráží až na místo, dokonce se k nim stihl přibalit i nákup, abychom náhodou neumřeli hlady. V Druhlicích se opět setkávám také s Golemem, který nám přišel kus cesty naproti, a již společně doráříme k budově Obecního úřadu Daleké Dušníky, kde se kromě jiného nachází také klubovna zdejšího skautského oddílu. Jde o Draky, kteří jsou jedním z oddílů našeho skautského střediska. Batohy i s nákupem tedy bereme s sebou dovnitř a jdeme se tu trochu zabydlet. A také posvačit.

Krátce na to se také dozvídáme, že nás čeká setkání s drakem, o kterém zatím vlastně nic moc nevíme. Jelikož nám venku začalo sněžit, zkoušíme se rozpomenout, co nám o dracích říkají pohádky, knížky a filmy. Poté se pouštíme do přípravy oběda a následně si také vyrábíme bunkry, ve kterých bychom se mohli před takovým drakem schovat.
K obědu jsme si pochutnali na kuřeti na paprice s noky a naše bunkry se posléze ukázaly jako mnohoúčelové a až na jednu výjimku i celkem bytelné. A venku nám vyšlo slunce, je tedy nejvyšší čas vyrazit někam ven 😊

Prozkoumáváme nejbližší okolí klubovny a poté se vydáváme trochu do kopečka ven z vesnice. Nad menším lesíkem nacházíme úplně skvělou louku, která je stvořená na hry. A jelikož je teď opravdu hezky, byla by škoda ji nevyužít. Nejprve se utkáváme v týmovém frisbee hraném na cíl. Je to poměrně náročné, cíl je malý a prostor okolo skoro neomezený… Následně už se k nám ale má připojit drak. Ještě trochu trénujeme pohyb v terénu, kdyby nebyl zrovna přátelský a museli jsme před ním zdrhnout. A abychom ho rovnou uchlácholili, pochytali jsme mu na louce také pěknou hromádku oveček. Prostě takovou menší svačinu.

A je tady. Je takový malý, ale kdyby se naštval, určitě by se nám to nelíbilo. Naštěstí to vypadá, že budeme kamarádi 😊 Dokonce nám radí, že když si pochytáme perníkové slepičky, tak si máme dát svačinu také. Pak ale zjišťujeme, že drak není jediný, kdo nás během výpravy navštíví. Prý se za námi vydá ještě nějaký rytíř jménem Jirka, který s draky moc nekamarádí. Ale co, to se teprve uvidí.

Ještě si chvíli hrajeme s míčem a během pauzy zkoušíme, jestli už tráva dostatečně uschnula a je vhodná na běh z kopce a válení sudů. A musíme se vydat dál. Jakmile ale o kousek popojdeme, zaujmou nás zdejší stromy. Je na nich něco divné. Urodilo se nám tu snad jmelí? No – tolik jsme ho najednou ještě nikdo neviděli. Na všech stromech v celém okolí jsou jej ohromné trsy. Navíc jmelí není jediné, co nás cestou zaujalo. Také jsme šli kolem jakéhosi „ležení“, respektive úkrytu, který vypadá, jak kdyby byl z divokého západu. Poté se ale již vracíme do Dušník a postupně zkoumáme obec z druhého konce.

Dorazili jsme do klubovny a pomalu bude čas dělat večeři. A také se připravit na setkání s rytířem. Od draka se dozvídáme, že jde o jakéhosi sv. Jiří, který je prý patronem skautů. A má svátek už 24. dubna. S drakem tenhle rytíř prý už bojoval a porazil jej, moc s nimi tedy nerozumí. To se ale kvůli našemu novému kámošovi snažíme změnit. Vybarvujeme obrázky rytířů a draků a domlouváme se, jak mu vysvětlit, že se nedá říct, že by všichni byli zlí či hodní. A platí to nejen o dracích, ale také o dalších zvířatech i o lidech.

K večeři jsme si dali špagety a poté se pokoušíme sestavit zásady správného rytíře, které by mě dodržovat i v dnešní době. Jaký by tedy vlastně měl být? Vymysleli jsme, že by měl být statečný, odvážný, spravedlivý, nápomocný, cílevědomý, ohleduplný a důvěryhodný. Pak už jen vyčistit zoubky a převlíct se do pyžam. A kde se vzala, tu se vzala, objevila se nám tu nová přezdívka. Z Nelči se stala Pikachu.

Čteme si dračí pohádky na dobrou noc a pomalu usínáme.

Máme tu ráno. Za zvuků písničky a povykování našeho kámoše draka postupně stáváme a začínáme balit. A samozřejmě také snídáme. Po snídani dobalujeme, nakládáme batohy do auta a je zase čas na zábavu. Venku hrajeme tak trochu jinou vybíjenou, ve které sice můžeme přijít o nějakou tu končetinu, ale pak se po úplném vybití zase oživíme. A také lovíme nějakou tu svačinu pro draka. A tu mu musíme také odnést. Přesouváme se opět dovnitř, trochu po sobě uklízíme a vedoucí nám již chystají rychlý oběd. Tentokrát je to ňamka tak trochu ve fastfoodovém stylu.

Čas nám rychle ubíhá, tak se oblékáme a vydáváme se na cestu do Obořiště. A kupodivu nám to jde výrazně rychleji, než včera ráno. Máme tedy ještě dost času prohlédnout si zdejší kachničky, ovečky a vajíčka – prostě spoustu velikonoční výzdoby. Před odjezdem domů ještě dostáváme dinosauří odměnu, kterou nám poslal drak jako poděkování za jeho skamarádění se sv. Jiřím. A máme tu autobus, který nás odváží domů. Ještě si rozebíráme věci, společně ukončujeme výpravu a přejeme si hezké Velikonoce. S Medvíďaty a Rosomáky se totiž uvidíme až po nich – ve čtvrtek máme prázdniny.

Zapsal: Golem

Schůzky
Klubovna
Pro členy
Skautský letní tábor
2022
Kronika
Fotky
Pro veřejnost