Máme tu konec listopadu, zítra nám bude začínat advent. Ale kromě jiného jde také o víkend, kdy se vydáváme na „spací“ výpravu, kterou tentokrát strávíme nedaleko našeho letního tábořiště – v obci Budínek. Ale na spaní ve stanu je tak trochu zima, takže nás čeká útulné bydlení v prostorách zdejší „školky“.
Scházíme se v sobotu 26. listopadu po 9. hodině dopoledne u Billy na Drkolnově. Odtud nám za chvíli odjíždí autobus, kterým cestujeme na Dobříš. Tady máme kratší zastávku u Penny, kde nám Golem nakupuje zásoby na víkend a urychleně se přesunujeme zpět na zastávku, protože popojedeme ještě kousek. Autobus nás „vyhodí“ jen kousek od Budínku, takže i ti nejmenší z nás, kteří zatím s batohem nikdy nikam nešli, to bez problémů zvládnou.
Na Budínku postupně procházíme vesnicí, až se podle navigace zastavujeme před nenápadným vesnickým domkem, ve kterém sídlí zdejší dětská skupina. Tady máme přislíbené bydlení. Ale jako v tradiční školce to tu nevypadá, takže se nejprve seznamujeme s dalšími zdejšími obyvateli – mají tu kočky, morčata, papoušky, slepice…
Jdeme se ubytovat a pro spoustu z nás je to jako návrat do minulosti 😊 Malé židličky, všude kolem hračky, a umyvadla ve výšce kolen. Ale zařízení pro dospělé tu naštěstí mají také – tedy až na ty židličky. Trochu to tu prohlížíme a pak si dáváme oběd.
Po obědě máme „polední klid“, během kterého ale máme spoustu „vánočních“ témat k povídání. Přemýšlíme nejen nad tím, co bychom rádi našli za pár týdnů pod stromečkem, ale také nad tím, co asi tak mohli chtít k Vánocům naši rodiče, když byli přesně v našem věku. Kluci přemýšlejí nad možnými přáními tatínka, holky maminky. Holkám to jde o něco líp – přeci jen holky často chtějí něco na sebe. U kluků je to náročnější, protože část z nich je hodně překvapená, že si jejich rodiče klidně mohli přát k Vánocům třeba počítač nebo u některých dokonce i mobil.
Jsme odpočatí, a tak se oblékáme a vyrážíme ven. Ačkoliv je naše letní tábořiště jen pár kilometrů odsud, je to na opačné straně obce Rybníky a tady to tedy zatím moc neznáme. Procházíme po zdejších polních cestách a cestou hrajeme pár „přemýšlecích“ her. Nevěřili byste, jak složité je např. začínat každou větu slovem „já“, nebo naopak toto slovo úplně vynechávat.
Jsme v Rybníkách a zkoušíme je projít jinudy než po hlavní silnici. A jaké je naše překvapení, když vzadu za obecním úřadem nacházíme kostel. Z hlavní silnice není vůbec vidět. Nakonec nacházíme i „pěšinu mezi ploty“, kterou procházíme až na náves a pokračujeme dál ke zdejšímu hřišti. To je opravdu dobře vybavené a tak mu věnujeme náležitou pozornost 😊
Cestou zpátky na Budínek ještě okukujeme zdejší fabriku a poté doprocházíme také zbytek Budínku. Již tady mají připravenou i vánoční výzdobu. Kromě ní nás zaujal ale také zdejší vodník. Následně se již odebíráme zpět do baráku, dáváme si teplý čaj a sváču. A následně se loučíme s Beruškou, která nás musí na noc opustit (musí se starat o Míšu). Uvidíme se s ní ale zase ráno u snídaně.
Po svačině nás čeká závod, během kterého si vybíráme soupeře a poté losujeme, jakým způsobem se budeme pohybovat. Došlo ale i na pár dalších her a poté se usazujeme ke stolu a čeká nás „vybarvování“. Před výpravou nám Golem slíbil, že si budeme moci odvézt domů adventní kalendář. Je jím sněhulák se stromečkem a spoustou ozdob, které si vybarvujeme a následně je budeme vystřihovat a lepit sněhulákovi na stromeček.
Čas nám pokročil, jdeme si dát večeři. Poté si jen vyčistit zoubky, rozbalit spacáky a… Při pohádce spát.
A máme tu ráno. Balíme spacáky, karimatky a všechny další věci zpět do batohů, Golem připravuje snídani a během ní nám zpátky dorazila i Beruška. Tak šup ven.
Venku si hrajeme na Mrazíka a poté se z nás stávají vločky ve větru, který se je snaží rozfoukat všude možně. Následně tu máme neposedný míč, který si s námi chce hrát na schovávanou. A zkoušíme také zdejší prolézačku s totemem. Vše završujeme tím, že se z nás stali sardinky.
Připravujeme společně oběd, dobalujeme věci, uklízíme po sobě a po vrácení klíčů se vydáváme kolem rybníka směrem na Svaté Pole. Cesta nám uběhla rychleji, než jsme čekali, tak si ještě prohlížíme zdejší okolí a dáváme menší sváču. Poté nastupujeme do autobusu na Dobříš, kde jej vyměníme za spoj do Příbrami.
Zapsal: Golem