Máme sobotu 20. září 2025, půl deváté ráno, a scházíme se na vlakovém nádraží v Příbrami. Protože nás čeká výprava do Berouna😊
Cesta nám utekla celkem rychle a tak již můžeme vyrazit do města. Naším prvním cílem je návštěva zdejšího medvěda Kuby a také nedaleké rozhledny. Oba tyto cíle se nacházejí kousek od sebe na Městské hoře. Po letmém ověření naší pozice na mapě se tedy vydáváme do centra a poté již hledáme ukazatele, které nás nasměrují ke stoupání na ten správný kopec. Ale cesta není úplně přímočará, protože v polovině kopce narážíme na skluzavku, která nás svojí velikostí opravdu láká. Někteří z nás si ji tedy musí hned vyzkoušet a pak kousek kopce vyjít znovu. Ale další svezení bude až později, jdeme do kopečka…
Po příchodu k medvědáriu to vypadá, že se zdejší obyvatel kamsi schoval. Nejspíš chrápe. No, do doupěte ho hledat jít nemůžeme, tak si aspoň dáváme první sváču a poté pokračujeme na rozhlednu. A to už je bez problémů – i když má čtyři nohy, tak je pevně zabetonovaná a nikam nám neuteče.
Z rozhledny je fajn výhled jak na město, tak na celé okolé. Příjemně nás překvapili fotky s popisky, co kde v okolí hledat. Po prohlídce se chceme postupně vrátit ještě jednou zkusit kouknout na Kubu, ale jít nejkratší cestou by byla nuda. Bereme to tedy trochu oklikou a kromě další vyhlídky na okolí se dostáváme až ke hřišti, kde se můžeme trochu protáhnout. A také absolvujeme pár vytrvalostních silových výzev. A nastává čas také na tradiční bombu – nálet – povodeň – mráz – atomovku.
Vrátili jsme se zpět k medvědáriu a tentokrát tu Kuba vidět je. A dokonce se nikde nefláká, ale zrovna obědvá. Překvapilo nás, že nežere z nějaké misky, ale ošetřovatel ho krmí sběračkou a dokonce i jen rukou. K obědu měl těstovinový salát s tuňákem, palačinky a nějakou zeleninu. Ale dozvěděli jsme se, že palačinky má nejraději.
Cestou z kopce jsme museli dostatečně využít zdejší skluzavku. Kyselinkovi to moc nejelo, ale ostatní jeli dolů opravdu rychle 😊
Došli jsme zpět do města, obstarali jsme nějakou vodu pro ty, kteří již své zásoby z domova vypili, a našli jsme si fajn místo kousek od městských hradeb. Spousta z nás už má hladík a tak je ten správný čas na oběd…
Máme po obědě a před námi je další větší část programu. Chceme navštívit zdejší Muzeum Českého krasu. Exponáty jsou fajn a spousta z nich je i interaktivních, jen průvodce, který se nás ujal, je poněkud „dotěrný“. Moc se mu nelíbí, že si chceme věci prohlížet svým tempem a netoužíme po tom, aby nás zkoušel z národních písniček atp. Ale nakonec jsme si prohlédli vše, co jsme chtěli a zvládli jsme i párkrát prolézt tunel s netopýry.
Po prohlídce muzea jsme se vydali zpět na náměstí. Máme jeden z posledních opravdu teplých víkendů a tak si chceme dát zmrzku 😊Po tomto posilnění se se vydáváme na obhlídku širšího okolí centra. Naším cílem jsou zdejší bunkry, nacházející se u řeky.
A je to tady. Na schůzkách jsme již zjistili, že se během letošní celoroční hry budeme snažit získat vlastí draky. A pro získání draka potřebujeme jak vybavení, tak také absolvovat výcvik. A na dnešní výpravě trénujeme padání s padákem. Naštěstí nelétáme vzduchem my, ale i panáčci na padáčcích nám často havarují. Tedy než to natrénujeme a můžeme si v tom dát dokonce závod…
Čas nám již pokročil, musíme se přesunout na nádraží a najít správné nástupiště. Cestou ještě vysazujeme Milenku v Jincích a my ostatní krátce před 17. hodinou končíme dnešní výpravu na nádraží v Příbrami.
Zapsal: Golem