Kronika 2005-2006

Žouželárna - 10.2.-12.2.2006

Pátek 10.2.2006

Sešli jsme se ve složení já, Štístko, Pikolka, Dodo, Plamínek, Matýsek, Víťa, Golem. Výprava začala pokynem, že místo každého slovesa musíme používat sloveso žouželit (samozřejmě v různých tvarech). Sněžilo a my jsme se žouželili k Řimbabě. Když už jsme šli lesoparkem podél Litavky začalo sněžit trochu hustěji, tak nás Golem všechny přivázal na provázek, pro případ že by se někdo z nás zatoulal.
Po několika zastávkách byl náš cíl na dohled, ale museli jsme ještě vyzvednout Tygříka a Plaváčka z Tygříkova obydlí. Po otevření vypůjčené klubovny už nám nic nebránilo vybalit si jídlo a usušit si mokré věci. Pak už zbývalo jen zapsat některé body a zahrát si dobré hry. Kolem desáté hodiny nám Golem řekl povídku o zelené Karkulce a mi jsme nedlouho na to usnuli.

Sobota 11.2.2006

Po snídani jsme zjistili co máme ještě suché a oblékli se do toho a vyšli jsme ven. Došli jsme do lesa nedaleko Řimbaby, dozvěděli se něco o přírodě, a každá skupina začala stavět sněhové opevnění a určila svůj utajený předmět, který musí soupeř získat, ten schovala a mohli jsme začít. Ani nevypršel časový limit a získali jsme soupeřův předmět. Následovali další, asi dvě kola a pak jsme se vydali na cestu zpět. Stihli jsme si však ještě nasbírat nějaké drobné dřevo na zátop a březovou kůru. Po návratu následovaly přípravy na náš oběd v podobě hrachové polévky. Po obědě nás Štístko opustil, protože měl nějaké povinnosti ne však na dlouho a nám už opět nezbývalo nic jiného než zjisti co máme suché a opět vyrazit ven, tentokrát však opačným směrem k lesoparku. Cestou se Dodo jako dobrovolník nějak vytratil z našeho dohledu a my jsme nedlouho na to zjistili, že každý z nás je opět členem zásahové jednotky (viz minulé výpravy) a Dodo je nebezpečný zločinec na útěku. Pak následovalo to, co každý očekával, nastalo stíhání lesoparkem směrem k Baníku. Nejdřív jsme Litavku přeskočili tam, Pak zpět a tak pořád do kola, až jsme všichni skončili u kaskády rybníčků a tam jsme během úplně vyčerpaní dostihli Doda. Cestou zpět se dělo něco podobného akorát v pomalejší verzi, ale v roli zločince se ocitl Plaváček. Po návratu následovalo sušení věcí, drobné hříčky a vytrvalé čekání na vhodnou příležitost začít si venku vařit své rizoto. Vlčata s Víťou začala poměrně brzo, ale pro skauty nastala o něco později, respektive až mezi šestou a sedmou večerní. Štístko dorazil akorát, aby stihl spořádat svou porci rizota. Večer jsme ještě hráli nějaké hry a pak jsme šli spát.

Neděle 12.2.2006

Ráno jsme se jako obvykle probudili a začali si balit, uklízet a na oplátku připravovat dřevo pro majitele klubovny. Když tohle vše bylo hotové mohli jsme vyrazit na cestu k domovu. Cestou se od nás oddělili Tygřík a Plaváček a my hráli celou řadu her a já se oddělil až když jsme byli hodný kus za polem.

Schůzky
Klubovna
Pro členy
Skautský letní tábor
2018
Kronika
Fotky
Pro veřejnost