Osmnáctý ročník boje o vrch Ostrý se uskutečnil dne 20.5. 2006 Již po mnoho dní před vlastní bitvou jezdily stavitelé na tvrz Ostrý a s plným nasazením ji pilně připravovali na vlastní bitvu.
Bylo nutné zpevnit hradby a připravit obranu. Na jiných místech v jiný čas se zase připravovali oddíly dobyvatelů a obránců tvrze. Opravovala se zbroj nebo se vyráběla nová. I výroba munice běžela na obou dvou stranách plnou silou.
V jeden den kdy hlas rohu po dlouhé době zněl se obě tyto mocné armády sešli u tvrze Ostrý.
Obránci vně tvrze a útočníci před mohutnými hradbami i valem okolo tvrze. Dlouho do noci před bitvou plály ohně na obou dvou stranách, dlouho do noci hráli loutny a hřměly bubny.Na druhý den, v den nadcházející bitvy panovalo před vlastní bitvou mrtvolné ticho, jakoby i příroda věděla k čemu se schyluje. Úderem poledního zvonu se rozpoutala nelítostná bitva o tvrz Ostrý. Davy útočníků ztékaly hradby tvrze, stateční obránci zasypávali útočníky deštěm kulí a odrážely tak útočící vlnu za vlnou. Boj byl nelítostný, padni komu padni. I byli chvíle kdy se tvrz otřásala v samých základech, pár útočníků občas proniklo do tvrze, avšak byli záhy poraženi. Válečný hřmot zněl na dlouhé míle. Prach bránil v dýchání a oslepující zář vybuchujících kulí nedovolovala útoku postupovat vpřed. Bitva se chýlila ke svému konci.Tak jak začala tak i skončila, úderem druhého odpoledního zvonu utichl hřmot zbraní a vystřídal ho vítězný ryk obránců tvrze Ostrý. Tvrz nebyla dobyta, tvrz Ostrý obstála.Osmnáctého ročníku boje o Ostrý se účastnilo na osmdesát skautů a skautek z Příbramě, ze Slivice i z Prahy. Každý bojovník si odvezl spoustu zážitků a chuť přijet příští rok znovu.