Kronika 2005-2006

Páteční odpoledne je v plném proudu a Dvojce začíná výprava na Kuchyňku nedaleko Dobříše.Sice většina z nás dala přednost prožít víkend v teple a bez námahy, ale i tak je nás na uskutečnění výpravy dost.V přesně daný čas nastupujeme do autobusu a míříme na Dobříš, zde se potkáváme s Veverkou.Čas na najití směru kterým se vydáme netrvá dlouho. Délka cesty je necelých deset kilometrů na západ.U místního sanatoria se družina Svišťů odpojuje od Bobrů a Ostřížů. Dál postupuje vlastní cestou.Počasí přeje, svítí sluníčko, vítr moc nefouká, batohy těžknou krok za krokem.Inu kdo si co zabalil to si nese.V lesním království potkáváme Daňky, Srny, spoustu ptactva a i jiných živočichů. Někteří bratři poznávají živočichy v osobním kontaktu, to když si sednou na pařez který je domovem rezavých mravenců.Než však Svišti dojdou ke Zlatému dolu, brodí se bažinami, bojují se zrádnými výhony Ostružiní a v mnohém hustém houští se zaseknou i s báglem.V kopcích blíž ke Kuchyňce se rozprostírá Zlatý důl. Sice se zde již mnoho let netěží, ale vstup do štoly a upravené okolí dává tušit občasnou přítomnost lidí, nebo skřítků.Než však Svišti vystoupí na vrchol Kuchyňky uplyne ještě mnoho času. Který využijí k nalezení ztracené cesty, vyhledání vhodného tábořiště a pro stavbu bivaku.Je sobotní ráno, půl šesté, Svišti jsou již na nohou, balí, vaří snídani, uklízí a nakonec zahlazují všechny stopy po táboře. V sedm hodin se již jde dál, po znovu nalezené cestě.Neuplyne hodina a vrchol Kuchyňky byl nalezen. Krátký odpočinek dodává síly všem.Vždyť na Sviště čeká setkání s Veverkou.Na cestě se v příhodný okamžik objevila rezavá Veverka, vítr vál od ní takže nás nezaznamenala. Všichni jsme zůstali nehybně stát. Ze vzdálenosti dvaceti metrů dohopkala až k nám.Stále o nás nevěděla, pak vyskočila na strom a pomalu mizela v jeho koruně.Toto velké dobrodružství skončilo.S družinou Bobrů a Ostřížů se potkáváme před polednem, na jejich tábořišti. Následuje krátká porada jak a kam dál, a kde se zase sejdeme. Svišti jdou dál, chceme najít památník a setkat se s Dodem v Bukové u Příbrami. Památník jsme nenašli, Dodo již v Bukové nebyl. A tak jdeme po modré značce, za Bukovou u rybníka vaříme oběd. Nalezli jsme zde staré ohniště. Jeho přítomnost využíváme k uvaření jídla.Polední odpočinek uplynul jak voda. Dvě hodinky kdy se nemuselo šlapat jsou pryč. Jdeme dál. Cesta nás vede k místu setkání s ostatními družinami.Podvečer je věnován přípravě tábora a podobným činnostem. Máme dokonce vyhlídku na Příbram, náš zítřejší cíl.Jsou dvě hodiny v noci, začíná pršet. Bobři a Ostříži včera přístřešky nestavěli a tak zmokly, Svišti ráno vstanou a nebudou mokří. Nedělní ráno už jen drobně prší, nastávají obvyklé činorodosti, najíst se, zabalit si, uklidit po sobě všechny stopy a rozloučit se lesem i a dokončit pohodovou výpravou. Ne, však na dlouho.Ač byla tato výprava trochu náročná, tak byla dobrá.