20.3. jsme se sešli (Slimáček, Filip, Kotě) v Jiráskových sadech včetně Berušky, který přišla zkontrolovat, jestli jsme opravdu odjeli.
Kolem 17. hodiny jsme se ocitli v Praze a zjistili jsme, že na nás nikdo nečeká... Ale díky Slimáčkovi, který už má telefon, jsme se spojili s Golemem, který se zdržel ve škole, a dohodli se, že zatím dojdeme koupit lístky do Village Cinema. Po dlouhém hledání a domluvou s nejmenovanou individuem jsme kino našli. dohodli jsme se na filmu "Líbáš jako bůh" a Slimáček se ujal nákupu lístků. Po hlášce 4 poloviční a jednu studentskou se do toho vložila Kotě a ukecala to na 4 poloviční :-)
Po další telefonické dohodě s Golemem a rozsypanými časopisy v trafice jsme se vydali hledat zastávku tramvaje č. 7. Po další poradě s domorodcem jsme zastávku našli, ale stanice Husinecká tam napsaná nebyla. Znovu jsme tedy volali Golemovi a zjistili, že Slimák je hluchý, protože jsme neměli jít na zastávku tramvaje č. 7, ale č. 9. Po okružní jízdě půlkou Prahy se ozvalo "další stanice Husinecká" - a my zařvali "JO" na celou tramvaj.
Když jsme se setkali s Golemem, šli jsme na exkurzi do VŠE. Následovalo ubytování v klubovně na Žižkově (jménem Gatagéwa). Po večeři jsme jeli do kina...
Film byl docela dobrý, až na Slimáčkovo hlášky typu: "Ještě, že už je konec!"
Po filmu jsme ještě nakoupili v Tescu a pak se odebrali zpět do klubovny. Měli jsme jít spát, ale nějak to nevyšlo. Byla zima a topení nám moc nešlo. Celkem dobře jsme se bavili do dvou ráno...
Ráno vstávala první Kotě a snažila se zatopit. Až se nám na rozpálených kamnech skoro připálit i čaj O:-) Po snídani jsme se vypravili na procházku Královskou cestou. NaStaromáku jsme se setkali s Roseanne a jejími spolužačkami. Na Karlově mostě poté Slimáček začal svou svačinou krmit racky a po chvíli to vypadalo jako scéna z hororuPtáci.
Po příchodu na Pražský hrad nás jeden hodný pán z ochranky pustil do katedrály východem a tak jsme nemuseli mezi ostatní turisty - prý hlídají jen cizince :-) Z Hradčan jsme se metrem vrátili do klubovny na oběd - těstoviny se sýrovou omáčkou.
Po obědě nám odpočinek zpříjemnili Bang!, poker a black jack.
Následně jsme se opět vydali na procházku vě stylu tří (pěti) přání. Zkratkou přes Benediktínskou ulici jsme se dopracovali se Slimáčkem do KFC, Filip chtěl do McDonalda a Kotě na pizzu. Po splnění přání jsme se vrátili do klubovny, kde jsme se znovu marně snažili zapálit kamna. (Njn, někde se to naučit musíme...) Poté, co jsme skoro podpálili i podlahu pod nohami toho začínalo být na naše hostitele docela dost. (Dobře, trošku přeháníme ;-)) Po zatopení jsem se sešli u stolu a povídali si o našem oddíle. Ve 22:00 jsme již byli ve spacácích a řešili téma dušení a první pomoc. Když Kotě prohlásila, že by Klíšťákovi nedala umělé dýchání ani za nic, v kamnech dvakrát bouchlo a do prostoru vlétlo trochu sazí... Po tomto hrůzném zážitku jsme šli radši spát.
V neděli nás Golem nutil vstávat pomocí písničky... A dokonce už před půl desátou! Moc se nám nechtělo, ale přeci jen jsme vystrčili ze spacáku aspoň hlavu a šli na rozcvičku. Slimáček se odmítal vzdát svého spacáku a tak jsme ho zněju jistým cenzurovaným způsobem dostali :-) Pak jsme se kupodivu nasnídali, zapařili Bang! a museli uklízet. A jelikož nás uklízení moc nebaví, tak jsme si zpívali písničky a Filip prohlásil, že nás nezná.
Následně jsme naposledy zápasili s automatem na jízdenky a devítkou dojeli na Anděla. Za chvilku nám jel bus a zrovna jsme na cestě domů...
Hlášky:
- "Slimáčku, nechceš jet sedmičkou?"
- "Mám takovej špatnej pocit, že Slimák zapomene vystoupit." (Z tramvaje)
- "Ty jsi ale případ!"
- "To byl Štefl."
- "Ty jsi ale Štefl."
- "Já nechci fotit..."
- "To už tady bylo..."
- "Ještě, že to skončilo!"
- "Čtyři poloviční a jednu studentskou."
Nejzpívanější píseň: Píseň strašlivá o Golemovi