Je léto, tak jsme se vydali po delší době na Orlík… V neděli 12. července jsme se sešli v Jiráskových sadech – konkrétně Kotě, Kristián a Golem. Dorazila také Beruška, která pomohla Golemovi s dopravou pádel a vest z klubovny k autobusu. S námi jet bohužel nemohla – chodí na brigádu. Autobusem jsme dojeli na Dobříš, kde se k nám připojil Veverka s Janíkem. Po chvíli čekání na autobus a potom, co se řidič popral se strojkem na prodej jízdenek (moc mu to nešlo :-/), jsme dorazili po půlhodince jízdy do Kozárovic a odtud šli pěšky na Vystrkov. Po poledni jsme cestou potkali Matčella, který nám slíbil, že se jen naobědvá a vezme nám k vodě loď…
Došli jsme do tábora 8. Dívčího oddílu, ochutnali oběd a poté čekali na Marčella. Jen jsme pomohli se skládáním dřeva. (Trošku jsme si zaházeli se špalky ;-))
Marčello dorazil až po 17. hod., tak jsme poté zabalili věci do „mrtvol“ – pytlů na odpadky – a vyjeli směr Myší louka, kde jsme měli přibrat ještě Doda. Tam jsme ale na tábořišti zastihli pouze Číču – Dodo nějak nestíhal a tak teprve vyjížděl z domova. Domluvili jsme se tedy, že ho nabereme na Orlíku. Tam jsme se s ním po chvíli opravdu našli. Jen nás překvapil tím, že si pořídil lodní pytel. Ale stejně se mu do něj nevešlo vše…
Od Orlíku jsme se vydali směrem ke Žďákovskému mostu a kousek od něj se rozhodli nocovat. Vyklidili jsme si plácek na spaní, rozdělali oheň a uvařili večeři. Tedy až na jednu výjimku, kterou byl opět Dodo – na celou dobu si s sebou zabalil jenom kousek chleba a 2 balení sucharů.
Ráno jsme vstávali celkem časně – slunce od rána hodně pražilo a ve spacácích se nedalo vydržet. Po snídani jsme vyjeli dál na Zvíkov. Tam jsme dorazili po poledni, tak jsme se na částech vydali na prohlídku hradu. Poté jsme se vydali směrem ke Zvíkovskému podhradí. Tam jsme zprovoznili jedno molo, abychom měli kde kotvit, a po schodech jsme šli po částech do vesnice. Kotě s Kristiánem navštívili restauraci v hotelu Zvíkov, Veve s Janíkem místní koloniál, Golem s Dodem se poté také došli najíst. Následně jsme se vrátili na Zvíkov a protože se nám začali kvůli horku tenčit zásoby vody, vydal se je Golem s Dodem doplnit opět do vesnice, tentokrát po souši druhou stranou.
Začínalo se připozdívat, tak jsme se přesunuli na jednu hezkou uklizenou pláž, kde předtím kotvil jeden hausboat a na upravené terase v lese jsme vybudovali ležení. Po uvaření večeře následovalo ještě vyprávění hororu a poté spánek.
V úterý dopoledne jsme vstávali později, uvařili snídaňo-oběd a vyjeli zpět na Orlík. Tam jsme zakotvili vedle přístavu parníků a došli po částech nakoupit. Našli jsme dobrý stánek se zmrzlinou :-D Pak jsme se přesunuli jen o kousek dál a tam relaxovali až do večera. Dodo s Vevem ještě stihli nacvičovat hvězdy a přemety.
Večer se Dodo s Veverkou vydali na přepad ke 4. dívčímu oddílu, zbytek se vydal na noční projížďku na lodi. Následně jsme si ustlali na původním místě, odkud jsme vyráželi a šli spát.
Ráno nás čekalo velmi nepříjemné probuzení. Začala pořádná bouřka a vzhledem k tomu, že se nebylo kde schovat, docela jsme promokli. Poté nás bohužel opustila Kotě – vzhledem k tepelným vlastnostem svého spacáku měla na sobě v noci všechno oblečení, které s sebou měla a tak se neměla do čeho převlíct. Sice jí Dodo půjčil tričko a mikinu a Golem termofólii, ale přesto jí byla docela zima. Cestou si ještě stihla koupit kaktus jako suvenýr na návštěvu Orlíku.
Golem došel nakoupit vodu a věci na těsto na placky, které jsme se rozhodli vyzkoušet. Poté jsme strávili téměř celý den poflakováním se na pláži a sušením věcí. (K čemuž se hodně hodilo jedno „opuštěné“ parníkové molo…) Jen jsme si tak trochu zatelefonovali s přepadeným táborem a Dodo s Vevem jim šli opravit stožár (ze kterého Dodo odřízl lanko). No – trvalo jim to asi 10 minut.
Uklidili jsme místo nocování, vyzvedli Doda a Veveho, počkali než se vrátí zbytek holek z prohlídky zámku a poté jsme vyrazili zpět směr Špička.
Na Špičce jsme už z dálky viděli Kaze, ale asi se s námi nechtěl bavit, protože než jsme přirazili ke břehu, tak se vypařil. Prošli jsme se po pláži, zavzpomínali na staré časy a vyjeli k Marčellovi. Tam jsme museli chvíli počkat, než holky dokončí večerní mytí. Pak jsme konečně zakotvili, umyli loď i sebe, u holek na hřišti přebalili batohy a vyrazili do vnitrozemí.
U nejbližšího rozcestí jsme tak trochu očesali maliny a opět se viděli s Kazem – tentokrát jel autem i s Babočkou. Následně jsme se přesunuli k asfaltce a tam vybudovali přístřešek a také oheň. A došlo i na úspěšně pečení placek :-) Ráno jsme vstávali až dopoledne, opět viděli několikrát (asi 6x) projíždějícího Kaze, nasnídali se, sbalili a vyrazili do Kozárovic. Bohužel bylo opět hodně vedro a šlo se nám hůře, než jsme původně předpokládali. Hlavně Kristián měl problém s nešením batohu. A Dodo zvládnul z jednoho pytle objemově vytvořit dva. Bus nám ujel doslova před nosem 8-) No nic, navštívili jsme tamní potraviny a poté si zavolali odvoz – pro Veveho a Janíka (Bhorce) dorazila máma, pro zbytek paní Vacková. V klubovně jsme vyprali vesty a rozešli se domů…
Na první prázdninový víkend jsme si letos naplánovali rovnou dvě na sebe navazující oddílové akce. Nejdříve vyrazili Veverka, Mobi, Mráček a Beruška na místo skautských slibů, aby vše patřičně připravili. V 17 hodin odpoledne se sešli na náměstí T.G.M. Klíšťák a Kotě s Golemem, aby společně vydali na pěší cestu k místu slibu…
Na začátku cesty jsme doplnili zásoby a vyrazili na cestu. I přes menší deštík jsme celkem spokojeně postupovali, jen po setmění museli někteří překonat strach z trabantu stojícího v lese atp.
Na místo předání jsme dorazili chvilku po půlnoci. Od altánku nás až na místo spaní doprovodili ještě Veverka, Mobi a Dodo (který mezitím dorazil z jisté oslavy). Po odložení batohů a upravení krojů jsme se odebrali k samotnému slibu. O místě a podmínkách toho však víc neprozradím… O:-)
Nejprve složili svůj skautský slib Klíšťák a Kotě, posléze po jejich odchodu složili Veverka, Mobi, Mráček a Beruška své sliby roverské. Na jeden den toho byl až až, tak jsme se odebrali ke spacákům a spát.
Ráno, či lépe řečeno dopoledne, jsme vstávali poměrně pozdě. Nasnídali jsme se, sbalili všechny věci, opět se převlékli do krojů a zamířili na návštěvu do Zmatlíkova tábora. Tam nás hned po příchodu přivítali pozváním na oběd, po kterém jsme shlédli vystoupení světlušek a pomohli s přípravou místa na jejich odpolední bohoslužbu. My jsme však museli pokračovat dál, neboť v neděli ráno je dán čas srazu s ostatními v Příbrami :-(
Pokračovali jsme cestou přes Polesí, kde jsme si odpočinuli u rybníka, až na Skalku. Cesta však byla vzhledem k horkému odpoledni poměrně nepříjemná. Kotěti se navíc začal tak trochu trhat batoh a prošlapávat boty. Nakonec jsme však zdárně dorazili a nechali se dovést autobusem do Příbrami. Cestou přes Billu jsme dorazili do klubovny. Jen Mráček, Beruška a Dodo to vzali ještě zkratkou přes domov pro čisté věci.
V klubovně jsme se nejprve vystřídali ve sprchách a poté vyzkoušeli několik her z herního balíčku, který budeme mít s sebou na tábor. (Ligretto, carcassone, černé historky…) Pozdě večer jsme si připravili také věci na spaní a šli spát.
Ráno nás vzbudil budík, abychom vše stihli. Oblékli jsme kroje a přesunuli se do Jiráskových sadů, kde jsme měli sraz s mladšími členy oddílu. Následně jsme se všichni připojili k průvodu z náměstí T.G.M. na Březové hory. A kdo všechno?
Cesta byla děsivě pomalá, asi ten kočár vepředu vezli „dýchaviční“ koně… Nebo si „horníci“ potřebovali dát pauzu po každých 5 metrech chůze do kopce. No každopádně jsme se nakonec na Březové hory dovlekli. Po příchodu k Prokopskému kostelíku jsme se domluvili, co budeme dělat dál. Vyhrála návštěva muzea a jízda důlním vláčkem v podzemí. Přemístili jsme se tedy k muzeu a zde trošku zaskočili slečnu pokladní – lístky sice měly být pouze za 1 Kč, ale díky tomu jich musela mít hodně. A nás přecejen bylo poněkud víc :-D Za necelých 10 minut jsme už seděli ve vláčku a prohlíželi štoly...
Následně jsme chtěli jít zpět na pouť, ale cestou nás odchytil ještě jeden průvodce z muzea a tak jsme to vzali zkratkou přes vodní štolu od dolu Vojtěch. Tato návštěva byla opravdu zajímavá. Baterky i přilby nebyly k dispozici v dostatečném počtu a tak jsme si dole začali svítit pomocí telefonů… A když jsme dorazili skoro na konec, většina z nás větších ověřila pevnost skály nad námi hlavou (samozřejmě nedobrovolně). A v tu chvíli malý Vojta prohlásil: „Heč, mě je to tu akorát!“ :-P
Na náměstí na Březových horách jsme se občerstvili a vyzkoušeli také některé zdejší atrakce. Jen Daník prodělal tvrdé setkání s realitou – po nějaké době blbnutí na autodromu došly prachy. Zkoušel si je sice vynutit, ale moc mu to nepomohlo. Každopádně po chvíli jsme se přesunuli zpět ke klubovně, kde jsme se s přáním hezké první poloviny prázdnin rozešli domů.
Na tento víkend jsme měli naplánovanou výpravu na Plešivec… Bohužel byla dost velká našich členů na školách v přírodě či zdravotně indisponovaných a tak se nás výpravy nezúčastnilo moc. Ale přesto to stálo za to :-)
Sešli jsme se v pátek 12. června v půl páté odpoledne na vlakovém nádraží v Příbrami. A kdo konkrétně? Daník, Golem, Mobi, Veverka a také doprovod – Dixina (fena něm. ovčáka…) Zanedlouho jsme odjeli vlakem do Rejkovic. Akorát v Lochovicích nás skoro nenechal výpravčí vystoupit… Vlak byl docela plný a tak jsme museli vystupovat dveřmi na druhé straně vlaku. Jenže ten se najednou začal zas rozjíždět. Ještě, že nás bylo tak málo :-D
Když jsme se ocitli v Rejkovicích, vydali jsme se na cestu do kopce… Ta ubíhala celkem v pohodě a jen dvakrát se přehnala kratičká přeháňka… Na Plešivci jsme se pokochali pohledem z vyhlídky a také se zapsali do vrcholové knihy. Následně jsme sešli kousek pod vrchol a vybrali si místo na spaní.
Sice zde byli k dispozici „bungry“, ale rozhodli jsme se, že to v nich moc tlačí a máme dost velkou plachtu a tak budeme spát venku :-P Veverka našel jeden hezký travnatý plácek, lehl si na něj a prohlásil "tady by to šlo". A bylo rozhodnuto...
Připravili jsme si přístřešek a také věci na spaní, udělali oheň a začali vařit večeři. Večer také Veverka vytáhl kytaru, ale krátce na to začalo pršet :-/ Přemístili jsme se tedy pod plachtu a pokračovali v hraní tam. A následně usnuli…
Ráno se chtělo vstávat jenom Danovi – a to už v půl šesté… brr… No každopádně se vstáváním jsme počkali, až slunce trochu prohřeje vzduch. Ke snídaní jsme si dali topinky se sýrem. Sbalili jsme všechny věci a vydali se na cestu. Bylo hezky a tak jsme se rozhodli, že nepůjdeme zpátky do Rejkovic, ale vezmeme to trochu delší cestou do Lochovic. Cesta příjemně ubíhala a Daník se během ní naučil rozeznat také některé druhy stromů… Během cesty jsme stihli také uvaření oběda ;-)
Po příchodu do Lochovic jsme počkali na vlak a vydali se domů…
V sobotu 30.5. jsme se sešli (Golem, Beruška, Mobi, Matěj a Vojta) na autobusové zastávce na Drkolnově. V Jiráskových sadech se k nám přidala ještě Kotě a na Dobříši Veverka a právě tam Kotě s Golemem nakoupili v Lidlu a poté jsme šli všichni na vlak.
V Čisovicích už na nás čekal Kotěte strýc, který nám předal klíče od tělocvičny. Došli jsme až na naší „ubytovnu“, kde jsme se ubytovali a pak šli na procházku k posvátnému stromu. :-)
Vrátili jsme se úplně promočeni a snažili se udělat oběd na vařiči, ale nějak nám selhal, tak jsme raději vybalili dřívkáč a uvařili (připálili) si špagety s kečupem.
Po obědě jsme si odpočinuli, zahráli si hry a nakonec šli znovu ven. Chvilku jsme šli po kolejích, ale nakonec jsme usoudili, že tomu vlaku se vyhneme.
Po procházce jsme se chvilku dívali na zdejší fotbal, zahráli si hry, navečeřeli se chleba s máslem a šli spát....jak kteří.O:-) Kotě si pustila na telefonu písničky a tancovala na ně (což se moc nelíbilo Veverkovi ani Mobi). No a Golem se učil nebo se o to spíš snažil....
Ráno jsme si dali müsli a pak si něco zahráli. Po hrách jsme si uvařili gulášovou polévku a opekli topinky se sýrem. Nakonec jsme uklidili tělocvičnu a šli na vlak, z vlaku na autobus a z autobusu už každý domů...
Přece nepůjdeme po čarodějnicích rovnou domů! Jdeme do klubovny a uděláme si menší videopárty pro starší. Dorazili Veverka, Mobi, Kotě, Filip, Čokíno, Klíšťák a Golem. Podívali jsme se společně na několik filmů, přespali v klubovně a domů šli až ráno :-D
Stihli jsme zkouknout např. „To je sparta!“, „300: Bitva u Thermophyl“… :-)
Ve čtvrtek 30. 4. 2009 se stejně jako každý rok uskutečnily skautské čarodějnice na Nováku. Starší z nás se sešli již po 15. hodině, aby stihli připravit naše stanoviště – házení čarodějným kvítím, průlez pavučinou a nízké lanové překážky.
V 16:30, kdy byl oficiální začátek akce, se postupně začali trousit první dětští návštěvníci. Ale postupně frekvence jejich příchodů houstla a nakonec se skautských čarodějnic zúčastnilo více než 100 dětí. Všichni měli příležitost vyzkoušet si řadu zajímavých činností (průchod začarovaným lesem, běh s koštětem…), proletět se na koštěti a nakonec též vyrobit a upálit svoji vlastní malou čarodějnici.
Na závěr akce nechyběl samozřejmě oheň, u kterého došlo i na opékání všeho možného. :-) Do svých domovů se všichni rozcházeli kolem 9. hodiny večerní, kdy se doletěly poslední lety na koštěti…
24.-26.4.2009 jsme se vydali na výpravu na Ivančenu. Jelikož Klíšťák přišel pozdě, tak jsme spali až ve 3 ráno druhý den,ale to už je jiná kapitola… Dojeli jsme do Prahy,kde jsme se na Andělu setkali s Luckou. A poté si zaběhali v metru :-P
Protože jsme měli štěstí, stihli jsme i vlak. Jen trochu plný… Trochu? Celou cestu jsme otravovali kluky v nejbližším kupé. Tedy Kotě s Luckou nabalovali nezletilé programátory. Ti se před nimi zamkli a nechtěli k sobě pustit ani učitelku - v domnění, že jsou to holky. Když byly holky v nejlepším, přišel průvodčí s tím, že ve vedlejším vagónu je volné kupé. Pro někoho štěstí, pro někoho pech.
Po pár hodinách cesty jsme se ocitli ve Frýdlantu. A šli jsme se vyvenčit za autobusovou zastávku. Abychom nešli moc daleko, počkali jsme na bus. Trochu jsme doufali, že nás doveze dál než musí... Ale marně. Z Malenovic jsme museli po svých.
Správný hotel jsme našli až na podruhé, tak jsme se kousek museli vracet. V hotelu jsme samozřejmě nebydleli, ale Kotě si tam aspoň došla na záchod. Společensky unaveným cizincům jsme se snažili vyhnout, ale 2 "děvenky" si nás stejně našli. Raději jsme zamířili do lesa a začali stoupat. I když někteří pořád chtěli jen pauzovat, stejně jsme došli až nahoru na horu. A začali se koulovat :-D Následně jsme postavili stan pro 2 lidi a skládali se do něj 4. Sice jsme vzbudili všechny v nejbližším okolí, ale s tím se nedalo nic dělat. Když jsme se konečně nasoukali do stanu, v odéru nohou po výšlapu jsme usnuli a spali až do rána. Vstávali jsme v 9 a šli hledat studánku. Lucka také nafasovala skautský šátek. :-)
Potkali jsme také procházejícího Zmatlíka a uklidili po sobě. Golem šel na mši a ostatní obědvat. Párkrát ještě prošli okolí včetně svahů, až jsme našli studánku na rovině. Pak šel Golem s Kotětem na rituál, ze kterého ale nebylo vůbec nic slyšet-ale aspoň si zazpívali. V polovině rituálu se přiřítili Mohawkové a Fanda na skákacích botách začal rozdávat reklamy. Následně nás na chvíli zaměstnala hra nálet-bomba a Lucka se chtěla zabít. Cesta dolů byla docela fajn, jen Lucku trochu bolely palce u nohou. Asi má malé boty nebo si je neumí zavázat. Kotě by ji příště měla pomoct. Autobus byl tak trochu plný – moc skautů... Pár stařečků bylo umačkáno, děti byly ve 3 vrstvách, ale i přes to jsme dojeli.
Ve Frýdlantu jsme se chtěli večeřet. Kotě nás dovedla na jeden soukromý pozemek (les), kde jsme vařili. Všichni jsme se uvelebili - někteří v mraveništi… Viď Kotě!
Pak jsme šli najít místo na spaní… Vyhrála louka těsně u nádraží. Lidí okolo z toho asi měli o zábavu postaráno, ale teď jsme spali ve stanu jen 3, tak jsme se celkem vešli. Klíšťák spal venku. Byla to nuda, nikde žádný sníh. :'-/ Ale mušek jak naděláno. Před spaním jsme si ještě zahráli trojnožku, demonstranty atp. Holky sice slíbily taneček, ale Lucka se moc styděla. Po pohádce jsme šli ve 21:30 spát.
V noci trochu sprchlo…
Ráno se chtělo vstávat jen Klíšťákovi, ostatním moc ne. Za 35 minut jsme už ale byli na nádraží. No, měli jsme to jen přes koleje. Golem koupil výletní jízdenku a její jsme do Ostravy.
Golem se chtěl procházet po Ostravě, ale ostatní šli jen do nejbližšího občerstvení, které bylo vzdálené 2 kroky, 1 eskalátor (na kterém nesmí jezdit děti) a 3 schody.
Zanedlouho jsme vyjeli vlakem do Brna a v Hranicích na Moravě přestoupili. Golem s Klíšťákem si dali zmrzlinu, holky vybrakovaly automat na žvýkačky. Golemova zmrzlina byla 1 ze žvýkaček vytuněná.
Nyní jedeme do Prahy a holky se celkem baví… (dělají si legraci z typase…) Ostatně jako vždy.
20.3. jsme se sešli (Slimáček, Filip, Kotě) v Jiráskových sadech včetně Berušky, který přišla zkontrolovat, jestli jsme opravdu odjeli.
Kolem 17. hodiny jsme se ocitli v Praze a zjistili jsme, že na nás nikdo nečeká... Ale díky Slimáčkovi, který už má telefon, jsme se spojili s Golemem, který se zdržel ve škole, a dohodli se, že zatím dojdeme koupit lístky do Village Cinema. Po dlouhém hledání a domluvou s nejmenovanou individuem jsme kino našli. dohodli jsme se na filmu "Líbáš jako bůh" a Slimáček se ujal nákupu lístků. Po hlášce 4 poloviční a jednu studentskou se do toho vložila Kotě a ukecala to na 4 poloviční :-)
Po další telefonické dohodě s Golemem a rozsypanými časopisy v trafice jsme se vydali hledat zastávku tramvaje č. 7. Po další poradě s domorodcem jsme zastávku našli, ale stanice Husinecká tam napsaná nebyla. Znovu jsme tedy volali Golemovi a zjistili, že Slimák je hluchý, protože jsme neměli jít na zastávku tramvaje č. 7, ale č. 9. Po okružní jízdě půlkou Prahy se ozvalo "další stanice Husinecká" - a my zařvali "JO" na celou tramvaj.
Když jsme se setkali s Golemem, šli jsme na exkurzi do VŠE. Následovalo ubytování v klubovně na Žižkově (jménem Gatagéwa). Po večeři jsme jeli do kina...
Film byl docela dobrý, až na Slimáčkovo hlášky typu: "Ještě, že už je konec!" Po filmu jsme ještě nakoupili v Tescu a pak se odebrali zpět do klubovny. Měli jsme jít spát, ale nějak to nevyšlo. Byla zima a topení nám moc nešlo. Celkem dobře jsme se bavili do dvou ráno...
Ráno vstávala první Kotě a snažila se zatopit. Až se nám na rozpálených kamnech skoro připálit i čaj O:-) Po snídani jsme se vypravili na procházku Královskou cestou. NaStaromáku jsme se setkali s Roseanne a jejími spolužačkami. Na Karlově mostě poté Slimáček začal svou svačinou krmit racky a po chvíli to vypadalo jako scéna z hororuPtáci.
Po příchodu na Pražský hrad nás jeden hodný pán z ochranky pustil do katedrály východem a tak jsme nemuseli mezi ostatní turisty - prý hlídají jen cizince :-) Z Hradčan jsme se metrem vrátili do klubovny na oběd - těstoviny se sýrovou omáčkou.
Po obědě nám odpočinek zpříjemnili Bang!, poker a black jack. Následně jsme se opět vydali na procházku vě stylu tří (pěti) přání. Zkratkou přes Benediktínskou ulici jsme se dopracovali se Slimáčkem do KFC, Filip chtěl do McDonalda a Kotě na pizzu. Po splnění přání jsme se vrátili do klubovny, kde jsme se znovu marně snažili zapálit kamna. (Njn, někde se to naučit musíme...) Poté, co jsme skoro podpálili i podlahu pod nohami toho začínalo být na naše hostitele docela dost. (Dobře, trošku přeháníme ;-)) Po zatopení jsem se sešli u stolu a povídali si o našem oddíle. Ve 22:00 jsme již byli ve spacácích a řešili téma dušení a první pomoc. Když Kotě prohlásila, že by Klíšťákovi nedala umělé dýchání ani za nic, v kamnech dvakrát bouchlo a do prostoru vlétlo trochu sazí... Po tomto hrůzném zážitku jsme šli radši spát.
V neděli nás Golem nutil vstávat pomocí písničky... A dokonce už před půl desátou! Moc se nám nechtělo, ale přeci jen jsme vystrčili ze spacáku aspoň hlavu a šli na rozcvičku. Slimáček se odmítal vzdát svého spacáku a tak jsme ho zněju jistým cenzurovaným způsobem dostali :-) Pak jsme se kupodivu nasnídali, zapařili Bang! a museli uklízet. A jelikož nás uklízení moc nebaví, tak jsme si zpívali písničky a Filip prohlásil, že nás nezná.
Následně jsme naposledy zápasili s automatem na jízdenky a devítkou dojeli na Anděla. Za chvilku nám jel bus a zrovna jsme na cestě domů...
Hlášky:
"Slimáčku, nechceš jet sedmičkou?"
"Mám takovej špatnej pocit, že Slimák zapomene vystoupit." (Z tramvaje)
Zima se letos docela vydařila a všude je spousta sněhu… Tak toho přeci musíme využít! Je sobota a zdravá část členů Dvojky se schází ke společnému strávení odpoledne…
Na druhou hodinu odpolední dorazili ke klubovně: Vojta, David, Petr, Klíšťák, Beruška, Pepa, Daník, Jiřík, Sluníčko a Golem.
Nejprve se domlouváme, kterým směrem se chceme vydat… V klubovně necháme svačiny a náhradní oblečení a přesunujeme se na Haldu. Zde nás čeká opravdu hezký a dostatečně velký kopec, navíc ve středu s ledovkou! :-D
Čas ubíhá jako voda a najednou zjišťujeme, že už zde jezdíme a kloužeme se asi hodinu a půl… Tak je čas na nějakou soutěž – a my zkoušíme jezdit co nejdál jako vláčky…
Doba již pokročila a tak se přesouváme do klubovny… Ale cestou ještě stíháme sněhovou bitvu! Po příchodu do klubovny dáváme sušit mokré oblečení a boty a vyndaváme svačiny. Po krátkém odpočinku a teplém čaji nás čeká další hra – na zajatce. Před odchodem domů si ještě spočítáme bodíky a také zkoušíme konzumaci a rozbalování bonbonů bez pomoci rukou…
Máme po výpravě, ale další nás čeká již za 14 dní :-P
Máme sobotu, všude spoustu sněhu… A také první oddílovou výpravu v tomto kalendářním roce! Scházíme se v půl deváté ráno u klubovny. S sebou jsme si měli vzít nejen klasické věci na výpravu, ale také boby! Budeme trochu jako polárníci…
Od klubovny se odebíráme na autobus, který nás dovezl do Rožmitálu. Zde se setkáváme s bratrem, který nám předává klíče od Dědka a naše cesta může začít… Cestou přes Rožmitál kupujeme zásoby a vyrážíme do kraje. Cesta je poměrně dlouhá, z Rožmitálu se vymotáváme až po nějaké době a všude je spousta sněhu. Přesto postupujeme pořád dál a dál… Navíc si nevybíráme úplně nejkratší trasu, ale její hezčí variantu po turistické značce. Cestou se zařazují pauzy a dojde také na nějaké to házení sněhu O:-)
Na Dědka přicházíme až v polovině odpoledne. Pro část z mladších členů byla cesta opravdu náročná a jsou celí mokří, tak se převlékají a zalézají do spacáků. Ostatní se vydávají zatopit v kamnech a v krbu, připravit další dřevo a také se podívat ke studánce. Dodo navíc našel mezi nádražím staré lyže, tak si s nimi chvíli hrajeme.
Studánka je bohužel zamrzlá, tak volba padla na vodu ze sněhu, kterého je tu opravdu dost. Vaříme čaj a těstoviny a také zkoušíme svůj umělecký talent. Tvoříme hudební nástroje ze všeho, co je po ruce a zkoušíme své hudební „umění“. Následně zkoušíme také pantomimu, aby si prozměnu odpočinuly i naše hlasivky.
Večer ještě zkoušíme svojí odvahu a za pomoci svíčky jednotlivě prozkoumáváme první patro. Následuje pohádka na dobrou noc a jde se spát…
Vedení ještě topí, protože okna přecejen tak trochu profukují… Jenže se objevila menší komplikace :-( Je půlnoc a začalo docházet dřevo. Golem s Veverkou se tedy odhodlávají k tomu, že nějaké nadělají… Bereme čelovky a vyrážíme ven. Za zhruba 20 minut jsou všechny bedny na dřevo opět plné… Ještě asi hodinu a půl topíme a pak jdeme konečně spát.
Máme neděli ráno… Ač se nám moc nechce, musíme vstávat. Hned po ránu nás také překvapuje jedna věc… Cestou se jeden z bratří po celou dobu napájel nápojem Kubík. A musí jít opravdu o „přírodní šťávu“… Z poloviny plná lahvička zůstala celou noc venku a přesto do rána ani trochu nezamrzla! A přitom vedle stojící láhev s vodou promrzla celá! No co, cukr je cukr.
Snídáme, uklízíme a také tvoříme dřevo, aby ho zde měli připravené příští návštěvníci Dědka. Většina z nás poté vyráží směr Rožmitál, pouze Veverka s Mobi ještě dobalují zapomenuté věci a za chvíli nás dohánějí. Cesta dolů ubíhá rychleji, hlavně také kvůli tomu, že se místy jde vozit i s věcmi na bobech… A takové závody jsou opravdu zábava!
Autobus stíháme tak akorát a únavou většina členů usíná. Za půl hoďky jsme v Příbrami a dopřesunujeme se ke klubovně.
Na letošní oddílovou nadílku, která byla pro letošek spojena s tradiční palačinkovou výpravou, jsme se sešli v sobotu 13. prosince ve 13:00 u klubovny. Nejprve jsme se na chvíli odebrali do archívu (klubovna byla kupodivu zamčená…), vyndali jsme dárky a všechny věci, které mají zůstat v klubovně, vzali jsme si s sebou kotlík a vařič a vyrazili jsme do lesoparku…
Po příchodu do lesoparku jsme si vybrali místo na pečení palačinek, zprovoznili vařiče a Klíšťák s pomocníky připravili těsto… Následně jsme se rozdělili do třech skupin a začaly smažit :-) A všem chutnalo :-P
Cestou zpět do klubovny jsme také ozdobili stromeček pro zvířátka v lese… Rozvěšeli jsme po stromečku i rozmístili pod ním staré pečivo, jablka, sušené ovoce a další „zobání“.
Po návratu na 8.ZŠ jsme si nejprve dali sušit mokré oblečení a poté se již odebrali do ozdobené klubovny… Na stole nás čekalo cukroví a chlebíčky, byl zde ozdobený stromeček a dárky… Nejprve jsme se pustili do cukroví s čajem a poté jsme se přesunuli na gauč a křesla ke stromečku… Zazpívali jsme si několik koled a následně i pár normálních písniček s kytarou a poté již následovaly dárky. Každý z nás si náhodně vybral jeden anonymní dárek, který přinesl někdo jiný a většina z nás také dostala ještě nějaký „dárek s adresátem“ ;-). Po následných pár písních jsme se odebrali ke stolu a vyzkoušeli jsme si lití vosku… Ale co komu vyšlo, to si musel odhadnout sám. O:-)
Vánoční oddílová nadílka je za námi, ale příští rok bude zase… Ještě se uvidíme na Betlémském světýlku, jinak všem krásné Vánoce a šťastný nový rok!
Máme pátek odpoledne a náš oddíl čeká další celovíkendová výprava… A tentokrát docela do daleka!
Scházíme se v 16 hodin před vlakovým nádražím. A kdo všechno? Beruška, Čokíno, Daník, Dodo, Golem, Janík, Kotě, Kristián, Matěj, Mobi, Ondra, Pepa, Plamínek, Sluníčko a Veverka :-)
Loučíme se s rodiči a za chvíli již odjíždíme vlakem do Zdic. Vlak byl hodně plný a tak si každý z nás našel své místečko v chodbičce… Naštěstí o chvíli později ve Zdicích přestupujeme a v následujícím vlaku je místa dost… A pak ještě jeden přestup v Plzni a ve čtvrt na osm večer jsme v Klatovech… Naštěstí tentokrát neměl ani jeden z vlaků výraznější zpoždění a tak jsme při přestupech skoro nečekali :-D
V Klatovech nás čeká doprovod do klubovny. Cestou ještě řešíme drobnou komplikaci s Daníkem a jeho padajícími kalhotami, ale zanedlouho jsme již v klubovně. Připravujeme si věci na spaní, večeříme, hrajeme pár drobných her venku a po „pohádce“ jdeme spát… Tedy aspoň mladší jdou spát hned, starší ještě chvíli hrají Bang!
Ráno se probouzíme do celkem hezkého dne… Ještě před budíčkem jde část z nás do blízkého obchodu nakoupit snídani. Snídáme cereálie s mlékem, uklízíme klubovnu a odcházíme do města… Ve městě se zrovna konají zdejší zabijačkové slavnosti. Pro nás je ale nepříjemnou novinkou současné zavření katakomb :'-O Prohlížíme si tedy alespoň město a také zdejší dvě věže – černou a bílou. Máme za úkol si je zapamatovat, později je budeme kreslit… Čokíno a Plamínek také pokoušejí zdejší kašnu a nakonec odcházejí s mokrými rukávy :-(
Následuje úkol najít nějaký větší obchod. Je to úkol poměrně jednoduchý, neboť obchody jsou na všechny strany od náměstí… Nakonec Čokíno zvolil Kaufland a ostatní se rozhodli ho následovat. Zde nakupujeme jídlo na zbytek soboty a v blízkém parku také hrajeme několik her.
Je poledne, vracíme se do klubovny a jdeme vařit oběd. Rozdělili jsme se do dvou skupin – jedna bude jako první vařit polévku, druhá následně uvaří špagety. Pro tentokrát nemáme polévku z pytlíku, ale ze surovin a s nudličkami… Jídlo se povedlo a navíc jsme polévku vylepšili strouhaným sýrem ;-) Následuje úklid a také polední klid.
Odpoledne nás čeká několik her v těsném okolí klubovny – lidský most, vybíjená s překážkami, lachtani… O páté hodině odpolední si dáme špagety a připravujeme se na náš úkol zde – pomoci jedné ztracené duši v cestě k věčnému odpočinku.
Venku je již skoro tma a my se dozvídáme, že máme jít na nějakou Hůrku a tam prý najdeme nějaké duchy! No řadě z nás se do tmy moc nechce, ale není moc na výběr… Přece v tom toho chudáka ducha nemůžeme nechat! A navíc nás čeká poklad!
Po dojití na náměstí podle mapy zjišťujeme, že Hůrka je velký zalesněný kostel na druhém konci města… Ve městě ubíhá cesta celkem rychle, ale jakmile vycházíme za město a začíná ubývat světla… Řada z nás se začíná docela bát!
Dolní kostel nakonec úspěšně nacházíme a u něj jsou skutečně dva duchové… Je tam náš chudák měšťan, který u horního kostela ukryl poklad a pak duch nějakého husity, který měšťana zabil… A vypadá, že by nás mohl chtít pronásledovat! Rychle se tedy přesunujeme k hornímu kostelu pro poklad. Ten jsme úspěšně našli a odcházíme z Hůrky raději pryč. Pod kopcem se scházíme s Čokínem, Kotětem, Matějem a Plamínkem, kteří se od nás ve spěchu trochu oddělili… Sušenky, které byly v pokladu, nám přišly opravdu k duhu :-P.
Máme osm hodin večer a vycházíme směr klubovna… A zvláštní je, že po pomoci duchovi přibylo najednou i světla! I mraky, které zakrývaly měsíc, se nějak roztrhaly a je hezky vidět…
V klubovně hrajeme housenky a po „pohádce“ se ukládáme ke spánku. Jen pár z nás opět zkouší Bang!
Máme neděli ráno a také protahovací ležící rozcvičku :-) Golem s Matějem odcházejí nakoupit… Ostatní mezitím uklízí klubovnu. Na nákup je nutné jít až kus za náměstí do Lidlu, protože všechny bližší obchody mají zavřeno… Kupujeme snídani a také jídlo s sebou do vlaku. Následně snídáme chléb s nugetou a uklízíme klubovnu…
Máme půl dvanácté a odcházíme na vlak… Cestou jdeme opět přes náměstí a chvíli na to jsme u nádraží… Během 10 minut usedáme do vlaku a vydáváme se na cestu domů. Cestou samozřejmě došlo i na nějakou tu zábavu.
Při příjezdu na nádraží v Příbrami všichni až na Kotě vystupujeme… (Kotě jede až do Březnice, kde ji bude čekat odvoz…) Na část z nás čekají rodiče, část odchází sama… Jen s Plamínkem musíme na odvoz počkat o trochu déle…
Máme tu listopad a s ním také listopadovou oddílovou schůzku… A tentokrát trochu netradiční!
Scházíme se před areálem 8. ZŠ v 17 hodin, dáváme si věci do klubovny a čeká nás cesta potemnělou Příbramí… Naše kroky vedou na Březové Hory. Nejprve jsme si zahráli na náměstí okolo kostela babu a poté se již přesunujeme na místio dění…
U kostelíku sv. Prokopa se setkáváme s duchem! Jde o na zemi uvězněnou duši jednoho měšťana z Klatov, který si v tamním lese ukryl před husity poklad a nedožil se jeho vyzvednutí… Byl zabit jedním banditou u dveří kostela… A na zemi ho drží právě jeho zlato, které nechce nechat nikomu jinému! (a teď už ostatně ani nemůže…)
Tak už víme, co bude naším úkolem při výpravě. Ale že bychom se nebáli, to se říct nedá…
Cestou do klubovny hrajeme ještě 2 hry a v 18:30 se rozcházíme domů...
A kdo všechno se schůzky zúčastnil? Čokíno, Daník, David, Dodo, Fedra, Golem, Janík, Klíšťák, Kotě, Kristián, Martin, Matěj, Mobi, Ondra, Pepa, Petr, Plamínek, Slimáček, Sluníčko, Tomáš, Veverka a Vojta :-)
Ač máme 28. října, státní svátek, nekalé živly v našem městě nespí… Ba co víc, obchodují přímo na veřejnosti – na náměstí 17. listopadu… Když v tom přijíždí maskovaná policie a zloduchy zatýká... Jenže ve městě je jich víc a ke všem ještě mají jednu rukojmí! Naštěstí je přihlížející dav ochotný v boji proti podsvětí pomoci!
Přede všemi zúčastněnými je řada nelehkých úkolů, které ještě umocňuje děsné počasí… Celý den prší, přesto se více než 60 přítomných zapojuje do boje!
Po vysvětlení pravidel se utvářejí skupinky po 3-4 hráčích, které si následně vyzvedávají na startu své agentské průkazy a první indícii… Ta je ale vede podle pořadí na různá místa ve městě…
K navštívení a sesbírání informací čekalo na každý tým 11 míst rozmístěných po městě v okruhu Zámeček – autobusové nádraží – 8.ZŠ – Nový rybník. Všichni se setkali s cizincem, který s nimi komunikoval pouze německy či anglicky, hledali informace na internetu, mluvili s tajnými zpravodaji vysílačkou, absolvovali agentský výcvik na lanových překážkách a na cvičném hřišti, střílela z airsoftovky, zneškodňovala bombu stříháním drátů a někteří se dokonce odvážili zjistit i potřebné informace od bezdomovce na autobusovém nádraží! Při tom všem jim ale byli neustále v patách proradní mafiáni, kteří se je snažili chytit a zajmout!
Nakonec týmy dorazili do cíle, složili fotografii pohřešované osoby a po seskupení se do větších týmů ji měli šanci zachránit. Jen museli podle další fotografie najít místo, kde se rukojmí nachází… A potřebovali ji také probrat pomocí protiléku, neboť ji mafie tak trochu omámila…
Vše dobře dopadlo, agenti spolu s týmy dobrovolníky vše zvládli a nakonec následovala i sladká odměna a účastnické listy na památku…
Do hry se zapojilo více než 60 hráčů a 30 organizátorů… Spolupráce s příbramským divadlem ohledně propagace a výlepu plakátů bohužel nebyla úplně bezproblémová a tak se v souhře se špatným počasím nezúčastnilo příliš hráčů z veřejnosti (cca třetina), ale v rámci střediskové činnosti se akce povedla… Zapojila se dokonce i Višňová, která se střediskových akcí obvykle neúčastní.
Potěšující také je, že z tohoto počtu bylo 20 z našeho oddílu :-)
Jsme rádi, že jsme je mohli mezi námi přivítat a doufáme, že přibudou i další... Najdou u nás super zábavu, nové kamarády a naučí se řadu zajímavých a užitečných věcí...
Kdo byl na úterní schůzce vlčat a medvíďat? Jiřík, Daník, Kristián, Sluníčko, Tomáš-Pirát, Vojta, Tomáš, Petr, Pepa, Ondra a David. Omluveni byli Matěj a Janík...
Tuto neděli nás ráno přivítalo krásné počasí a nás čekala výprava do Březnice… Tedy naše mladší členy oddílu – vlčata a medvíďata.
Sešli jsme se 5 minut před devátou hodinou na vlakovém nádraží. A kdo všechno? Matěj, Kristián, Daník, Agáta, Jiřík, Ondra, Sluníčko, Beruška a Golem. Vlak kupodivu přijel včas a za půl hodiny jsme už byli v cíli… Z nádraží jsme se odebrali k zámku, konkrétně do zámeckého parku… Zahráli jsme si několik her, vyzkoušeli svou dovednost ve stavění věžiček z kaštanů a po svačině se přesunuli do samotného zámku.
Čekala nás prohlídka prvního prohlídkového okruhu, během které jsme viděli spoustu zajímavých věcí… Asi nejzajímavější byly lovecké trofeje – vycpaná zvířata, medvědí kůže, nebo také konec sloního chobotu :-O Po prohlídce jsme se přesunuli na lavičky za zámkem, kde jsme poobědvali a také jsme vyzkoušeli prolézačky a kolotoč na zdejším dětském hřišti :-)
Máme půl jedné a chceme vidět ještě něco zajímavého… Co že je to v tom sklepě??? Strašidla!!! Průvodkyně nás pustila do sklepa, kde na nás čekala strašidla z Brdských lesů a na konci chodby také divoženky a tříhlavá saň! Jiřík se sice trochu bál, ale nakonec jsme se dostali zpět na povrch.
Po půlhodinovém rozchodu, který jsme využili k občerstvení se zmrzlinou ze zdejšího krámku a procházce bylinkovou zahradou jsme se přesunuli zpět do parku. Zahráli jsme si na hlídače sýra a stromový kolotoč. Čas se už nachýlil, tak ještě u brány sbíráme kaštany, které využijeme na nejbližší schůzce, a poté odcházíme na vlak. Ten již na nádraží stál, tak nastupujeme a po chvíli odjíždíme domů…
Tento týden máme družinové výpravy... Vlčata mají výpravu až v neděli, ale my jako skauti jedeme už dnes... A naše cesta vede na Dobříš :-)
Bohužel se nás schází poměrně málo – jenom Plamínek, Mráček a Beruška. Ostatní buď neměli čas, nebo na to jaksi zapomněli… (Třeba Klíšťák si vzpomněl až v neděli ráno, kdy že je vlastně ta výprava…)
Scházíme se v sobotu ráno a za chvíli nás autobus vysazuje na náměstí v Dobříši. Nejprve jdeme navšívit místní zámek - prohlídka je opravdu fajn a paní průvodkyně nám vše hezky vysvětlila...
Tak, a jde se do parku! Procházíme celým parkem, díváme se na zdejší bažanty a další druhy ptactva a hrajeme také nekolik her...
Musíme jet domů... Odcházíme na autobus a za půl hoďky jsme v Příbrami.
Ač se právě před tímto víkendem výrazně ochladilo a nás čekala výprava ven, přesto jsme se sešli a zvládli to!
Sraz jsme si dali v pátek v 17 hodin u klubovny. Na místo dorazili Golem, Dodo, Filip a Čokíno. O pár hodin později se k nám připojila ještě Kotě. V klubovně jsme si vzali část zásob a vyrazili jsme :-) Cestou jsme se stavili samozřejmě ještě nakoupit… A jako obvykle při výpravách do okolí Příbrami jsme skončili v Bille. Cesta přes pole pohodlně ubíhala a zanedlouho jsme byli až v lůmkách… Teď už jen rozdělat oheň a připravit místo na spaní… A večer jsme se dočkali také tří příběhů na zamyšlení a také večerního hororu.
V sobotu ráno nás probouzí hezké počasí, které nám vydrželo po celý den. Po snídani představované čokoládovými kuličkami s mlékem nás čekala jedna ze zkoušek od krále… Prchali jsme před jeho biřici a snažili se skrýt v lese tak, aby nás biřici nedostihli. Jakmile se kohokoliv z nás dotkli, museli jsme se přesunout dál… Úkol jsme naštěstí úspěšně zvládli a tak následoval oběd – grilované kousky kuřete.
Odpoledne nás však biřici stejně vypátrali a tak následovala další zkouška. Rytíř, poutník i amazonka museli projít královstvím držíce se zvláštní hole a plníc různé úkoly… A nakonec ještě zkouška toho, kdo je ochoten obětovat se za ostatní! No, nedopadli jsme úplně úspěšně… Filip by se na ostatní vykašlal, aby si zachránil vlastní krk….
Navečer jsme na ohni připravovali večeři – puding a špagety. Poté se již dělalo hodně chladno a tak jsme zalezli do spacáků a dočkali se opět hororu na dobrou noc. Ráno vstáváme hodně pozdě… Je stále poměrně chladno, ale už to celkem jde. Po snídaňo/svačině uklízíme okolí a odebíráme se na cestu domů. Ta tentokrát vede přes lesopark, kde se zastavujeme na jednu hru a také na kolotoči :-) Cestou do klubovny se ještě stavujeme v krámu a nakonec v klubovně obědváme a relaxujeme v teple… Až se nám nikomu nechtělo domů… A to třeba Kotě poprvé nocovala venku!
Sice jsou prázdniny, ale to neznamená, že bychom se v rámci Dvojky nescházeli!!!
V pondělí 25. srpna jsme se sešli v klubovně na akci s pracovním názvem videopárty :-) A kdo všechno? Veverka, Mobi, Matěj, Klíšťák, Dodo a Golem.
Nejdřív jsme si trochu popovídali o prázdninách, co kdo dělal atd. A pak jsme šli pro křesla... No gauč už v klubovně máme, tak ať to máme hezky komplet i s křesly a stolečkem ;-)
Následoval nákup, večeř a pak už očekávané filmy... A aby to stálo za to, tak díky daťáku byla "úhlopříčka" opravdu velká :-D Postupně došlo na řadu rozličných produktů filmového průmyslu... Spláchnutej, Byl jsem mladistvým intelektuálem, Zlatý kompas, Noc oživlých mrtvol, Pojídač hříchů... Až bylo již poměrně pozdě a tak se šlo spát...
Ráno (tedy spíš dopoledne, ráno to už moc nebylo...) jsme vstali, dostali ze spacáku i šípkovou růženku Doda a uklidili klubovnu.
