Ačkoliv předpověď počasí na blížící se víkend není úplně nejpřívětivější, neodrazuje nás to od možnosti strávit víkend venku. :-) Ačkoliv v nepříliš velkém počtu (Matěj, Mobi, Davídek, Míša, Placatka, Golem), scházíme se před 17. hodinou v Jiráskových sadech, odkud nás autobus odváží na Dobříš. Tam se k nám připojuje ještě Veverka, který mezitím zařídil nákup. A následně vyrážíme směr Kuchyňka…
Na začátku cesty máme poměrně velké množství přestávek, tak posléze kontrolujeme batohy a těm mladším z nás je tak trochu odlehčujeme – přece jen někteří s sebou mají příliš mnoho věcí. Cesta celkem v pohodě pokračuje a rozhodujeme se najít cestou aspoň nějakou kešku – trochu tedy upravujeme náš dnešní cíl a směřujeme k Partyzánskému pomníku. Kříže vypadají v noci docela strašidelně, ale přesto nedaleko ukrytou schránku nacházíme a poté se přesunujeme o kousek dál, abychom si vybrali vhodné místo na spaní.
Připravujeme přístřešek a krátce poté starší ještě večeří, mladší rovnou uléhají ke spánku. Přece jen – je to jejich první noc strávená v lese, přesun byl docela únavný a navíc překonávání strachu ze tmy také stojí dost energie O:-) Ráno nás probouzí Veverka a snaží se nás přesvědčit, abychom vstávali. Jenže nikomu se moc nechce a tak nejdřív snídáme a pak teprve balíme… Nakonec je vše úspěšně uklizeno a posléze vyrážíme na další cestu. Naši cestu volíme podle toho, kde se v okolí původně plánované trasy nacházejí další „poklady“ :-P Vystupujeme na vrchol Velká Baba, kde na nás čeká další z nich – a zvládají ho sami najít i Míša s Davídkem. Jen Golem se zblízka seznamuje také se zdejšími vosami :-S
Pokračujeme dál, tentokrát podle GPSky, cestou zvládáme také uvařit těstoviny k obědu, prohlédnout si vodojem atp. Později odpoledne bohužel začíná trochu pršet, ale potřebujeme se ještě o kus přesunout, tak pokračujeme v pláštěnkách. Kousek před Jincemi se od nás odpojují Mobi s Mácou, kteří musejí jet domů dřív – jejich Dixina má mít štěňata. My ostatní se přesunujeme ještě o kousek blíž k civilizaci, připravujeme místo na spaní a vaříme večeři.
Při uléhání ke spánku dost prší, ale pod igelity je to zatím v pohodě. Jen my větší musíme volit mezi tím, jestli nohy opravdu natáhnout a mít je v mokru, nebo zkus spát „trochu zmenšení“ – třeba Veverka to zvládnul celou noc… =) Mladší si večer vyslechli ještě pohádku a pak už v pohodě usnuli.
Ráno je pořád všude mokro a chvílemi prší, pobalujeme tedy věci a přesouváme se na vlakové nádraží. Tam nás překvapuje přítomnost stavebnic a hraček a tak toho Míša s Davídkem využívají. Odjíždíme do Příbrami o hodinu dřív, než jsme původně plánovali, ale aspoň jsme v suchu – venku je opravdu hnusně :-(
Po příjezdu do Příbrami zkoušíme během čekání stavbu hradů z přítomných letáčků a postupně se rozcházíme do svých domovů.