Je pátek 21. 1. 2011 a začíná naše první výprava v tomto kalendářním roce. Mnoho členů bohužel neuniklo řádění nemocí, a proto na Slivici odjíždíme jen v celkovém počtu 14 lidí.
Cesta autobusem uběhla velice rychle a již nás vítalo teplo slivické fary, která se pro tento víkend stane naším útočištěm. Ve spodních klubovnách stále ještě probíhaly schůzky místních skautů, a tak jsme se odebrali do patra, kde zásluhou dvoučlenných týmů spatřilo světlo světa několik zajímavých pohádek. Následovala večeře, a poté též zabydlení. Rozhýbali jsme se u několika hříček, ve kterých jsme se proměnili na hady a štíry. Společně jsme se zazpívali s kytarou a po pohádce jsme se již odebrali ke spánku.
Do sobotního rána nás probudila jako již tradičně hudba a po ranní hygieně a snídani jsme se rozdělili na dvě skupiny. Mladší vyšlapávali obrázky do sněhu, bojovali cvičnými tyčemi a především se věnovali přípravě oběda, který, ač jsou malí a nezkušení, dokázali uvařit. Starší se věnovali zachraňování a transportu zraněného lyžaře a během následného rozmrzání po dlouhém pobytu venku též poznávání malovaných obrázků a týmovému kreslení.
Po obědě jsme se museli rozloučit s Mobi, Mácou a Veverkou, kteří museli odjet za svými povinnostmi. Následně jsme se pustily do stavby měst a cest, na které jsme museli shánět suroviny a zároveň se vyhýbat krvelačným šelmám. Po malém oddychu jsme vyrazili ven, kde jsme si zahráli kroket. Čas již notně pokročil, a proto jsme se odebrali do budovy, kde jsme se desko-prohráli až do večeře.
Večer probíhal v dramatickém duchu, a tak jsme hráli divadlo i zpívaly za doprovodu kytary a perkusních nástrojů. Celý den jsme završili noční hrou, ve které jsme museli najít a vyluštit kód, s jehož pomocí jsme odevřeli dveře a mohli se odebrat ke spánku.
Neděli jsme zahájili důkladnou rozcvičkou a vydatnou snídaní ve formě ovesné kaše. Následně jsme se proměnili ve stolní fotbálek a též jsme si pořádně zazávodili. Náš celovíkendový pobyt se nedal přehlédnout, a tak jsme se museli pustit do úklidu. Vše jsme nakonec zvládli a po obědě jsme se už vydali na autobusovou zastávku a po několika málo minutách jsme již odjížděli zpět do našich domovů.