Vedení a skauti se sešli hned ráno, aby se stihly naložit všechny potřebné věci (a že jich bylo). Trochu pršelo, ale když přijela Avie, bylo již krásné počasí. Ale jaké bylo naše rozčarování, když jsme zjistili, že se jedná o malou Avii na uhlí. Ještě štěstí, že část stanů (které nám zapůjčil Koumák ze Slivice) jsme dopravili na místo již o den dřív.
Golem odjel sehnat vlek za auto a my ostatní jsme se pustili do práce. To by bylo, abychom si neporadili. Jsme přeci z Dvojky. Korbu jsme s pomocí podsad vyvýšili na trojnásobek a vše se naštěstí vešlo. Jak Klíšťák poznamenal: „I z Avie se dá udělat náklaďák.“
Mráček, Veverka, Klíšťák, Kotě a Tereza jeli na tábořiště s věcmi, aby hned začali stavět. Ostatní se přesunuli na autobusové nádraží, kde se ve 12:30 sešlo celé zbývající osazenstvo tábora a společně vyrazili autobusem do Sedlčan, odkud následně došli až na tábořiště.
Část stanů již byla postavená, ale zbývala pořád spousta práce. Každý dostal nějaký úkol, a tak večer již všichni uléhali do svého čtrnáctidenního obydlí.