2. den byl opět tak trochu pracovní – dodělat umývárku, postele do tee-pee, stožár, jídelna. Nu bylo toho dost. Dnes již celý den fungovala kuchyně, a tak jsme mohli společně poobědvat slepičí polévku a ryzoto (stejně jako loni, tak i letos se táborovým kuchařem stal Mráček).
Odpoledne jsme se byli koupat v Musíku a došlo i na hrátky s vodními bombami. Večer přišel na řadu i všemi očekávaný začátek celotáborové hry.
Je kolem roku 800 n. l. a my stejně jako celá řada jiných slovanských synů a dcer jsme se byli porozhlédnout po světě. Nyní jsme se ale již pod vedením našeho průvodce vraceli do naší rodné vesnice. Cestou nás ale zastihl zlověstný dým. Na místě, kde dříve stála vzkvétající vesnice, bylo jen spáleniště a hory mrtvol. Pod jedním keřem jsme našli strýce, jež, sotva dýše, nám prozradil, že zatímco my byli ve světě, po našem kraji řádí krutý kníže Igor. A poté strýc skonal.