Máme už za sebou pár schůzek a tak je na čase vyrazit také na výpravu! Zářijové výpravy máme letos po družinách – Medvíďata a Rosomáci vyrážejí do Březnice, družiny Pand výprava teprve čeká.
Scházíme se v sobotu 16. září ve čtvrt na deset na vlakovém nádraží v Příbrami. Ačkoliv není úplně hezky a podle předpovědi má během dneška dost pršet, schází se nás celkem 10. Máme tu Botičku, Kubu, Sběrdu, 2x Vojtu, Melánii, Suvenýra, Hlouško, Berušku a Golema. Pro většinu z nás už máme koupenou skupinovou jízdenku předem, na místě dokupujeme jen dvě dětské a zanedlouho nastupujeme do přijíždějícího vlaku.
Po nedlouhé cestě vystupujeme na nádraží v Březnici. Na místě využíváme příležitosti a Rosomáci zkoušejí čtení informací z odjezdové tabule. Po chvíli vyrážíme dál – k zámku. U brány míjíme připravující se svatebčany, tak kolem nich procházíme rovnou do parku. Golem jde koupit vstupenky na prohlídku, ostatní se mezitím přesunují k rybníku a vybalujeme svačiny.
Prohlídka nám začíná v 11. Jdeme na rozšířený okruh I+, tak jsme na to zvědaví :) Ujímá se nás milá paní průvodkyně, které prý ráda vidí světlušky a vlčata (aneb podle šátků nás přeci jen někdo pozná). Společně s námi je tu ještě asi pět dalších návštěvníků. Postupně procházíme interiérem zámku, prohlížíme si obrazy, nábytek … a taky řadu loveckých trofejí a kožešiny. A dozvídáme se také něco ze zdejší historie.
Po půldruhé hodině vycházíme z prohlídky ven a ne zcela rádi musíme konstatovat, že tak trochu prší. Schováváme se ve vnějším podloubí a je čas na oběd. Déšť mezitím slábne, tak můžeme zanedlouho vyrazit dál. „Musíme“ navštívit zdejší stánek se suvenýry a pak nás čeká ještě jedna prohlídka – mají tu výstavu Brdských strašidel. Po schodech do sklepa se řadě z nás moc sejít nechce, ale když přemůžeme počáteční strach, tak je výstava fajn. Je tu řada duchů a strašidel a všemu vévodí tříhlavá saň požírající jezinky.
Opouštíme zámek a jdeme se podívat do parku. Během prohlídky jsme se dozvěděli, že nad schody je modrý kříž v místě, kde byl nalezen poklad. Zdejší zámecké paní se zjevil ve snu manžel, který byl v té době v tureckém zajetí, a prozradil jí, kde má hledat zlato na výkupné.
Moc jsme se zatím nehýbali, ale máme také čas na pár her. Sbíráme duchy a strašidla, zkoušíme pohyb se zastaveními… Ale zas nám začíná pršet. Pro změnu tedy oblékáme pláštěnky a bude nás čekat cesta na nádraží. Jenže slovo pláštěnka nám nově začala označovat nejen „igelitový kabát“, ale stává se také novou přezdívkou, kterou si vysloužil jeden z přítomných Vojtů.
Na nádraží jsme to vzali přes park, tak jsme tam za chvíli. Po střechou ještě stíháme závody a zanedlouho už přijíždí vlak, kterým máme jet. Tentokrát je to rychlík, ale máme místenky, tak není problém se usadit. Jsme celkem unavení, pár z nás dokonce usíná. No – po půl hoďce jsme v Příbrami, kde zakončujeme výpravu společným pokřikem a rozcházíme se k čekajícím rodičům.
Děkujeme městu Příbram za podporu této akce z dotace v oblasti výchovy a vzdělání.
Zapsal: Golem